Opera PLUS
  • Recenze
  • Rozhovory
  • Zprávy
  • Chystá se
  • Tanec
  • Inzerce
  • Operní panorama
  • Soutěže
  • Encyklopedie
  • O nás
  • Více
    • Album týdne
    • Čtenářský blog
    • Filmová Hudba
    • Klasika
    • Lifestyle
    • Osobnosti
    • Portréty
    • Postřehy
    • Publicistika
    • Seznamte se
    • Soudobá Hudba
    • Stará Hudba
    • Týden s Tancem
Reading: Ever: Tanec na piedestalu
Share
Opera PLUSOpera PLUS
Font ResizerAa
Hledat
Mobilní menu s elegantní animací
  • Recenze
  • Rozhovory
  • Zprávy
  • Chystá se
  • Tanec
  • Inzerce
  • Operní panorama
  • Soutěže
  • Encyklopedie
  • O nás
    • Album týdne
    • Čtenářský blog
    • Filmová Hudba
    • Lifestyle
    • Osobnosti
    • Portréty
    • Publicistika
    • Seznamte se
    • Soudobá Hudba
    • Stará Hudba
Přidejte se největší komunitě o klasické hudbě Přihlásit
Sleduj Nás
© Opera PLUS 2025 - Všechna práva vyhrazena
RecenzeTanec

Ever: Tanec na piedestalu

Soubor 420PEOPLE uvedl v divadle La Fabrika premiéru inscenace Ever. V choreografii uměleckého šéfa souboru Václava Kuneše se představila genderově vyvážená čtveřice tanečníků. Jedna z hlavních tematických rovin reflektovala pocit být viděn. Jakým způsobem naložit či zacházet sám se sebou, když jsem „veřejně vystavovaným“ dílem? Pozorovat i ukazovat se, ale také ustoupit do stínu a znehybnět, mohou však být další konotace taneční novinky. Ever je kompozičně vyzrálé choreografické dílo, které samo o sobě silně působí svou vizualitou.

Strejčková Hana
Published: 25/09/2022
Share
4 Min Read
SHARE
420PEOPLE, Václav Kuneš – Ever (foto Vojtěch Brtnický)

Scénické dílo se odehrávalo na bílé ploše, v první části střídmě nasvícené a držené více v oparu či konturách než v odhalených detailech. V druhé polovině, kdy do prostoru pronikly objekty – pevné bedny, se mlha rozplynula a světlo odhalovalo kdejakou drobnost včetně pokojové květinky. Po prologu, během kterého tanečníci zasadili do gramofonu elpíčko, se najednou rozproudila taneční energie. Zařazení úvodního výstupu patrně dramaturgicky souviselo s reprodukovanými proslovy, které namluvili David Prachař a Lucie Trmíková. V rámci představení zazněly texty Václava Havla (Několik poznámek ze Švédské zápalky), Liu Ka-shiangy (Pospolitost) a Jana Skácela (Modtliba).

420PEOPLE, Václav Kuneš – Ever (foto Vojtěch Brtnický)

Ever zcela jednoznačně charakterizuje pohybově propracovaný koncept, v němž vedle výsostné jednoty vyniká i osobitost fyzického zpracování všech účinkujících. Dvě ženy a dva muži se představili ve výborné formě, ladili ve skupinových kreacích a v sólech upozorňovali na vlastní přednosti. Například Francesca Amy Amante zde uplatnila sílu i rozsah, švihové variace s rotacemi a vyzařovala obrovskou energii. Kontrastně k ní působila lyričtější až éterická Veronika Tököly. A zatímco Michal Toman prokládal taneční prvky akrobatickými, u Filipa Staňka vynikala provázanost, až tekutost pohybu. Kuneš velmi umně zkomponoval jednotlivé partitury, v nichž zohlednil výškové úrovně, neslyšný kontakt s podlahou i letmý stav nad zemí, opory v partnerství a vzájemnost, propojoval dynamické výpady inspirované z oblasti bojových umění, fragmentární i plynulé pohyby v technicky čistém provedení. Přitažlivost ke spoře prosvětlené scéně určoval tanec sám, jeho rukopis a forma, interpretace i choreografie.

420PEOPLE, Václav Kuneš – Ever (Michal Toman, foto Vojtěch Brtnický)

Manipulace s objekty, které svým tvarem připomínaly výstavní podstavec, poličku či krabici, lehce rozčeřila předem nastíněné magické prostředí. Se vstupem věcí se začaly vyjevovat asociace vztahující se k realitě, příběhy nasedající na červený dámský střevíc, pokojovou rostlinu, sestavu nábytku. Objevila se potřeba konkretizace, aniž by ale tanečníci slevili z pohybového slovníku nebo začali „hrát“. I navzdory jednotě, o kterou se tvůrci snažili, se dělení na dvě kapitoly nelze ubránit a ani preferenci k první části, jejíž jedinečnost tkvěla ve využití ryze tanečního jazyka.  

Observace a zviditelňování jsou základními principy umění, ať už jde o „to“ živé, nebo vystavené v galerii. Nebýt pozorovatelů, nevznikl by ani konvenční vztah divadlo – divák, či galerie – obraz. Kunešova choreografie dokázala na okamžik zhmotnit taneční umění, a to díky komunikaci špičkových těl s prostorem. Ever je počin, jemuž vysoká míra abstrakce a fluidní atmosféra významně sluší.

  • 420PEOPLE, Václav Kuneš – Ever (Veronika Tököly, Filip Staněk, foto Vojtěch Brtnický)
  • 420PEOPLE, Václav Kuneš – Ever (Michal Toman, Veronika Tököly, foto Vojtěch Brtnický)
  • 420PEOPLE, Václav Kuneš – Ever (Michal Toman, Francesca Amy Amante, Veronika Tököly, Filip Staněk, foto Vojtěch Brtnický)
  • 420PEOPLE, Václav Kuneš – Ever (Filip Staněk, Veronika Tököly, Francesca Amy Amante, Michal Toman, foto Vojtěch Brtnický)

Ever
Choreografie: Václav Kuneš
Dramaturgie: Lucie Němečková
Hudba: Exhausted Modern (Ladislav Zensor)
Scénografie: Lucia Škandíková
Kostýmy: Olo Křížová
Světlo: Jan Mlčoch
Tanečníci: Francesca Amy Amante, Veronika Tökoly, Filip Staněk, Michal Toman
Premiéra: 12. 9. 2022, Praha, La Fabrika

TAGGED:420PEOPLEFilip StaněkFrancesca Amy AmanteLa FabrikaMichal TomanVáclav KunešVeronika Tököly
Share This Article
Facebook Email Print
Share
Previous Article Národní divadlo Brno vyhlašuje výběrové řízení na pozici divadelní lektor
Next Article Lípa Musica – Strabat Mater – Duo Kchun, Marek Šulc, Kostel svatých Petra a Pavla, Prysk, 24. září 2022 (zdroj Lípa Musica, foto Martin Špelda) Nadčasový spirituální koncert Dua Kchun
5 1 vote
Article Rating
Odebírat
Přihlášení
Upozornit na
guest
guest
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Opera PLUSOpera PLUS
Sleduj Nás
© 2025 Opera PLUS
wpDiscuz
Vítejte zpět!

Přihlášení k účtu

Username or Email Address
Password

Zapomenuté heslo?

Not a member? Sign Up