Letní slavnosti staré hudby se blíží svému závěru, včera – 2.srpna – v pražské Novoměstské radnici na Karlově náměstí zazněl předposlední koncert s názvem Tre fontane. Festival se vyznačuje velmi promyšlenou dramaturgií, k níž patří i obdivuhodná volba sálů, které dané době a hudebnímu stylu odpovídají. A často jsou to místa, v nichž se běžně ani nekoncertuje. V tom je další objevná role festivalu.
Hudbu z raně renesančních sbírek tedy Ensemble Unicorn uvedl v sále radnice, která vznikala v adekvátním období přelomu čtrnáctého a patnáctého století, a v níž pražští měšťané zahájili k naší škodě dnes již zapomenutou tradici vyhazování pražských politiků z oken. 
Sál má na tu dobu pozoruhodně velkorysé rozměry (okna mimochodem také) a skvělou akustiku. 
Trojice rakouských hudebníků vystoupila ve složení flétna (Michael Posch), fidula, střídaná loutnou (Thomas Wimmer) a bicí nástroje (Wolfgang Reithofer). Představila instrumentální tance a skladby z nejvýznamnějších renesančních kodexů – Torino, Rossi, Faenza či Squarcialupi, hudbu „zaalpských“ severských autorů migrujících na italské dvory, a také manýristický styl „ars subtilior“, který spočívá v důmyslném a složitém prolínání různých rytmů, jdoucích proti sobě. Řada skladeb byla anonymních, ale ani nejvýznamnější tvůrci tohoto stylu nejsou příliš známi a uváděni – mohli jsme tak obdivovat mistrovství Andrease de Florentia, z dalších autorů pak Conrada Paumanna, Magistra Piera, Johannesse Ciconia nebo Guirautta de Bornelh (dokonce z dvanáctého století). Hudebníci prolnuli jejich skladby mezihrami a improvizacemi v jeden téměř nepřerušovaný proud (tleskalo se jen zřídka), kde na sebe navazovaly tóniny, rytmická intermezza na bubínky a plynulé přechody z pomalých skladeb do stále energičtějších rytmů, až vše vyvrcholilo divokou estampií Tre Fontane (instrumentální taneční forma). 
Soubor Unicorn se vyznačuje velkou hráčskou erudicí (zvláště virtuozita flétnisty Posche je obdivuhodná), svižnou hrou a muzikantskou živelností, která i při takto komorním obsazení dokáže vlít energii posluchačům do žil. Nostalgicky znějící smyčcová fidula se dobře snoubila s jemnou zobcovou flétnou, stejně jako loutna. Perkusionista rozehrál řadu exoticky znějících bubínků, zvonečky, ale i zajímavou obdobu miniaturního cimbálu – tympanon. Práce souboru s repertoárem a instrumentářem je novátorská a autorsky pojatá. Chce to značnou fantazii, než z holých a často nedokonalých záznamů v kodexech vznikne koncert takové úrovně, jakou jsme včera v Novoměstské radnici mohli vidět.
Ensemble Unicorn vystupuje většinou v mezinárodním složení s hudebníky z Německa, Švýcarska, Rakouska a Španělska. Specializuje se na středověkou a renesanční hudbu, nahrál 16 CD titulů a má na svém kontě již 250 000 prodaných nosičů.
Letní slavnosti staré hudby
Tre fontane
Virtuozita v době vzniku Boccacciova Dekameronu
Ensemble Unicorn
Michael Posch – umělecký vedoucí
2. srpna 2012 Velký sál Novoměstské radnice Praha
program:
– Anonym (kolem 1400)
Chominciamento di gioia
(z Ms. 29987, British Library in London)
– Anonym – improvizace
Che ti çova nascondere
(z Codex Rossi, Biblioteca Apostolica Vaticana, Rossi 215)
– Conrad Paumann (cca 1410–1473)
Ich wil seyn bey ir
(z Buxheimer Orgelbuch, Mnichov, Bayerischen Staatsbibliothek, Mus. 3725)
– Anonym
Fortune
(z Ms. Pit, Paříž, Bibliothèque Nationale de France, f. it. 568)
– Anonym (cca 1410)
Ayes pitie
(z Codex Torino, Turín, Biblioteca Nazionale Universitaria, J. II. 9)
– Andreas de Florentia (? – cca 1415)
Morrà la ’nvidia
(z Codex Squarcialupi, Florencie, Biblioteca Medicea Laurenziana, Med. Pal. 87)
– Magister Piero (fl. 1340–50)
Cavalcando un giovine acorto
(Florencie, Biblioteca Nazionale Centrale, Panciatichiano 26)
– Anonym (1365)
Nota
(z Ms. Harley 978, British Library in London)
– Anonym
Non avra ma pieta
(z Codex Faenza, Faenza, Biblioteca Comunale, 117)
– Hawart (po 1250)
Nun kius ich
(Sterzing, Stadtarchiv, Sterzinger Miszellaneen-Handschrift)
– Anonym (kolem 1400)
Saltarello I
(z Ms. 29987, British Library in London)
– Johannes Ciconia (cca 1370–1412)
Per quella strada lactea del cielo
– Guiraut de Bornelh (cca 1140 – cca 1200)
Reis glorios
– Anonym (kolem 1410)
J’ay grant espoire
(z Codex Faenza, Faenza, Biblioteca Comunale, 117)
– Anonym (kolem 1400)
Tre Fontane
(z Ms. 29987, British Library in London)
