Audric Bezard je francouzský baletní tanečník, který patřil mezi přední sólisty Baletu Pařížské opery. Během své více než dvacetileté kariéry v této prestižní společnosti se vypracoval od člena sboru až na pozici premiérového tanečníka a vytvořil výrazné interpretace v klasickém i současném repertoáru.
Životopis
Audric Bezard se narodil v roce 1982 a s tancem začal již v šesti letech. V roce 1994 nastoupil do Školy tance Pařížské opery, kde absolvoval systematické baletní vzdělání. Po dokončení studia se v roce 2000 ve věku osmnácti let stal členem Corps de ballet Baletu Pařížské opery. V následujících letech postupně stoupal v hierarchii společnosti: v roce 2006 byl povýšen na Coryphée, o rok později na Sujet a v roce 2013 dosáhl nejvyšší interpretační úrovně, když se stal Premier danseur. Svou kariéru v Baletu Pařížské opery ukončil v roce 2024.
Tvorba
Bezardův repertoár zahrnoval široké spektrum klasických i současných děl. V klasickém repertoáru ztvárnil významné role jako Espada v Don Quixotovi, prince Désiré v Spící krasavici, Lenskiho v Oněginovi nebo Lescauta v Manon. Pravidelně vystupoval také v dílech Maurice Béjarta, kde exceloval především jako mentor ve Zpěvu poutníka a v kultovním Boleru. Ze současných choreografů spolupracoval s Wayne McGregorem v baletu Genus a Alea Sands, s Benjaminem Millépiedem v Triádě či s Nicolasem Le Richem v Caligulovi, kde ztvárnił koně Incitata.
Význam
Bezard reprezentoval generaci tanečníků, kteří dokázali spojit technickou dokonalost klasického baletu s expresivitou současného tance. Jeho interpretační schopnosti byly oceněny v roce 2008 cenou Carpeaux, prestižním oceněním udělovaným mladým talentům francouzského baletu. Jako jeden z dlouholetých členů Baletu Pařížské opery přispěl k udržení vysokých uměleckých standardů této instituce a k propagaci francouzské baletní tradice ve světě.
Zajímavosti
Bezard byl znám svou všestranností – stejně přesvědčivě zvládal lyrické role románských hrdinů jako dramatické postavy nebo technicky náročné současné choreografie. Během své kariéry pravidelně hostoval na zahraničních scénách, přičemž zůstal věrný Pařížské opeře. Jeho odchod z této instituce v roce 2024 znamenal konec více než dvacetileté éry, během níž se stal jedním z jejích nejrespektovanějších interpretů.