Tomáš Bernhardt (* 3. října 1968) je český historik a muzikoložka zaměřující se na hudební historii 19. století, zejména na osobnost a dílo Bedřicha Smetany. Působí jako odborný pracovník Západočeského muzea v Plzni, kde se specializuje na dějiny hudební kultury a společenského života předbřeznové Plzně.
Životopis
Tomáš Bernhardt získal magisterský titul v oboru historie a od počátku své kariéry se věnuje výzkumu regionálních dějin západních Čech s důrazem na kulturní a hudební život 19. století. V Západočeském muzeu v Plzni zastává pozici historika a kurátora, kde spravuje rozsáhlou sbírku historických fotografií čítající přibližně 25 tisíc skleněných negativů z období od 70. let 19. století až do druhé světové války. Je také spoluautorem turistických průvodců a aktivně se podílí na popularizaci regionální historie prostřednictvím výstav a publikační činnosti.
Tvorba
Bernhardtova nejvýznamnější odborná práce představuje spoluautorství kritické edice prvního dílu Smetanových studentských deníků z let 1840-1847, kterou připravil společně s muzikoložkou Olgou Mojžíšovou z Muzea Bedřicha Smetany. Tato publikace, vydaná Národním muzeem v roce 2022, přináší první kompletní zpřístupnění tohoto unikátního pramene k raném období Smetanova života. Bernhardt je také autorem úvodní studie „Plzeň doby Smetanovy“, která podrobně analyzuje společenský a kulturní kontext města v polovině 19. století. Kromě vědecké práce se věnuje i kurátorské činnosti, připravuje výstavy a popularizační texty o historii Plzně.
Význam
Bernhardtův přínos k českému muzikologickému výzkumu spočívá především v detailním zmapování společenského prostředí, ve kterém vyrůstal mladý Smetana během svých gymnaziálních studií v Plzni. Jeho práce na kritické edici deníků odhalila řadu nových skutečností o skladatelově mládí a významně přispěla k pochopení kulturního klimatu předbřeznové společnosti. Bernhardtovy výzkumy prokazují, že měšťanská vrstva v Plzni byla silnější a kulturně aktivnější, než se dosud předpokládalo, což mělo zásadní vliv na formování Smetanovy osobnosti a hudebního vkusu.
Zajímavosti
V rámci své práce na Smetanových denících Bernhardt vysledoval několik překvapivých osudů lidí ze Smetanova okolí a odhalil „neuvěřitelný hudební příběh“ spojený s vlasteneckými aktivitami na Metternichovském panství. Společně s Olgou Mojžíšovou připravil v roce 2023 výstavu „Bedřich Smetana a Plzeň“, při jejíž vernisáži se dokonce tancovalo dobové tance, což přispělo k autentickému zprostředkování atmosféry 19. století. Bernhardt je známý svým živým vyprávěním, při kterém cituje celé pasáže ze Smetanových deníků, takže posluchači získávají pocit, jako by se události z doby před dvěma sty lety odehrávaly právě teď.