Henri Bergson

Henri Bergson (1859–1941) byl francouzský filosof židovského původu, syn polského skladatele a pianisty Michała Bergsona. Získal Nobelovu cenu za literaturu v roce 1927 za své revoluční myšlenky o čase, paměti a tvořivé evoluci, které významně ovlivnily nejen filosofii, ale i…

3 minut čtení

Henri Bergson (1859–1941) byl francouzský filosof židovského původu, syn polského skladatele a pianisty Michała Bergsona. Získal Nobelovu cenu za literaturu v roce 1927 za své revoluční myšlenky o čase, paměti a tvořivé evoluci, které významně ovlivnily nejen filosofii, ale i hudební modernismus 20. století.

Životopis

Narodil se 18. října 1859 v Paříži jako syn polského hudebníka Michała Bergsona a Angličanky Katherine Levison. Studoval na prestižním Lycée Condorcet a École Normale Supérieure, kde se specializoval na filosofii. Po učitelské kariéře na středních školách působil od 1898 na École Normale Supérieure a od 1900 do 1921 zastával katedru filosofie na Collège de France. V roce 1914 byl zvolen do Francouzské akademie a v letech 1921–1926 předsedal Komisi pro intelektuální spolupráci Ligy národů. Zemřel 4. ledna 1941 v Paříži, krátce předtím vyjádřil odpor vůči Vichyskému režimu.

Tvorba

Bergsonova hlavní díla zahrnovala Čas a svobodnou vůli (1889), Hmotu a paměť (1896), Tvořivý vývoj (1907) a Dva zdroje morálky a náboženství (1932). Vytvořil originální filosofii času založenou na konceptu durée (trvání) – subjektivního prožívání času odlišného od mechanického měření. Rozvinul teorii élan vital (životního impulsu) jako tvořivé síly evolution a zdůrazňoval převahu intuice nad intelektem. Jeho filosofie času a vědomí výrazně ovlivnila modernistické umění a literaturu, zejména dílo Marcela Prousta a Thomase Manna.

Význam

Bergson revolucionalizoval chápání času a vědomí a stal se jedním z nejvlivnějších filosofů přelomu 19. a 20. století. Jeho koncept subjektivního času jako durée inspiroval hudební avantgardu včetně Arnolda Schönberga, který aplikoval Bergsonovy myšlenky o trvání na svou techniku rozvíjející variace. Bergsonova filosofie procesu a zdůraznění tvořivosti ovlivnily celou generaci umělců a myslitelů. Jeho práce předznamenala některé aspekty teorie relativity a moderních teorií vědomí.

Zajímavosti

Hudba hrála v Bergsonově filosofii klíčovou roli – melodii používal jako hlavní metaforu pro durée, což možná souviselo s hudebním pozadím jeho otce. Jeho manželka Louise byla sestřenicí spisovatele Marcela Prousta. Ačkoliv se v pozdějším věku přiklonil ke katolicismu, nikdy se neobrátil ze solidarity s pronásledovanými Židy. Krátce před smrtí se dokonce postavil do fronty, aby se registroval jako Žid podle pravidel Vichyského režimu, čímž odmítl nabízenou výjimku.

Související články

Sdílet článek