Ludwig van Beethoven

Ludwig van Beethoven (pokřtěn 17. prosince 1770 Bonn – 26. března 1827 Vídeň) byl německý hudební skladatel a klavírista, považovaný za jednoho z nejvýznamnějších skladatelů v dějinách hudby. Jeho dílo představuje most mezi klasicismem a romantikem a zásadně ovlivnilo další vývoj evropské hudby.

Životopis

Beethoven se narodil v Bonnu do hudební rodiny, jeho děd i otec byli dvorními hudebníky. Již v raném věku projevil výjimečný hudební talent, který jeho otec Johann intenzivně rozvíjel. V roce 1792, ve věku jednadvaceti let, se přestěhoval do Vídně, kde studoval kompozici u Josepha Haydna a získal si rychle pověst virtuózního klavíristy. Kolem roku 1798 začal ztrácet sluch, což výrazně ovlivnilo jeho osobní i profesní život. Navzdory postupující hluchotě, která byla kolem roku 1815 téměř úplná, pokračoval v kompozici svých nejvýznamnějších děl. Zemřel ve Vídni po delší nemoci.

Tvorba

Beethovenovo dílo se tradičně dělí na tři období. Mezi jeho nejslavnější kompozice patří devět symfonií, z nichž pátá s charakteristickým úvodním motivem a devátá s finální Ódou na radost jsou považovány za vrcholy světové hudby. Složil také 32 klavírních sonát včetně proslulé Měsíční nebo Patetické, jedinou operu Fidelio, pět klavírních koncertů, houslový koncert a monumentální Missa solemnis. Jeho pozdní smyčcové kvartety reprezentují vrchol jeho tvůrčích inovací. Každé období jeho tvorby přineslo nové hudební postupy a rozšíření výrazových možností.

Význam

Beethoven zásadně změnil postavení skladatele ve společnosti – z řemeslníka se stal umělcem-géniem s vlastním tvůrčím posláním. Rozšířil klasický orchestr, inovoval hudební formy a připravil půdu pro romantismus. Jeho hudba přesáhla dobové konvence a vytvořila nový typ duchovně angažované umělecké tvorby. Ovlivnil všechny následující generace skladatelů a jeho díla zůstávají základem světového koncertního repertoáru. Představuje také symbol umělce bojujícího s osudem a překonávajícího osobní tragédii tvůrčí silou.

Zajímavosti

Beethoven několikrát navštívil české země – v dětství s rodinou pobýval v Olomouci a Brně, roku 1796 koncertoval v Praze a roku 1812 se léčil v Teplicích, kde se setkal s Goethem a údajně zde složil úvodní takty Deváté symfonie. V Teplicích napsal také slavný dopis „nesmrtelné lásce“, pravděpodobně hraběnce Josefíně Brunswik. Nedávný vědecký výzkum jeho zachovaných vlasů odhalil vysoké koncentrace olova, což může vysvětlovat příčiny jeho hluchoty a ostatních zdravotních problémů.