Jde konkrétně o čtvrtou větu Smyčcového kvartetu B dur, op. 130. Šestivětý kvartet tvořil Ludwig van Beethoven v letech 1825 až 1826. Měl premiéru v sále vídeňského Musikvereinu. Autograf, tedy notový zápis provedený rukou autora, je dnes rozptýlený do pěti zemí. Jednotlivé věty opatrují knihovny, archivy a muzea v Polsku, Spojených státech, Francii, Německu a Česku.
Rukopis čtvrté věty měl spletité osudy. Autor jej věnoval svému příteli a sekretáři, následujících 100 let si jej předávali různí vídeňští vlastníci. Po první světové válce autograf získala rodina Petschků, což byli v té době bohatí průmyslníci a finančníci. Po nástupu nacismu a okupaci českých zemí však rodina židovského původu uprchla ze země. Vyvézt Beethovenův rukopis se jim nepodařilo.
Nakonec rukopis skončil v Moravském zemském muzeu. Po druhé světové válce se Petschkové z amerického exilu pokusili získat nejvzácnější části své sbírky umění zpět. Beethovenův rukopis ale dostanou až nyní, a to na základě zákona o zmírnění některých majetkových křivd způsobených holokaustem.
Pětidenní výstava představuje ojedinělou příležitost si noty prohlédnout. Spolu s autografem čtvrté věty smyčcového kvartetu vystavilo muzeum několik dobových opisů jiných Beethovenových skladeb ze sbírek oddělení dějin hudby.
