„Mezi ruskými umělci jsou osobnosti spjaté s Putinem, jež jsou připravené ho podporovat, a zdá se mi správné, že na Západě nejsou dále vítané,“ uvedl Semjon Byčkov. Podle něj by ale tento přístup neměl sklouznout k plošnému odmítání ruských umělců a kultury. V tomto ohledu kritizoval nedávné rozhodnutí varšavské opery zrušit představení díla Modesta Musorgského Boris Godunov. Tím se podle něj divadlo připravilo o „vysoce symbolické dílo schopné ukázat barbarství autokratických režimů“.
Milánský operní dům La Scala rozvázal krátce po ruském útoku na Ukrajinu spolupráci s ruským dirigentem Valerijem Gergijevem, který v minulosti otevřeně podporoval Putinovu politiku a neodsoudil ruskou invazi. Gergijev kvůli tomu přišel o angažmá i v dalších evropských zemích. Ruského dirigenta se zastala operní pěvkyně Anna Netrebko, podle které nebylo správné nutit umělce k veřejným vystoupením proti své vlasti. Netrebko po začátku konfliktu zrušila několik vystoupení na Západě a na konci března válku odsoudila. Den poté La Scala oznámila, že se pěvkyně vrátí na její jeviště.
Podle Byčkova by umělci měli zaujmout veřejný postoj, když je to nutné, nehledě na své soukromé zájmy. Poukázal na příklad francouzského spisovatele Zoly. „Když Zola napsal svůj (otevřený dopis) J´accuse, tak přestal přemýšlet o své kariéře spisovatele,“ řekl Byčkov.
Dirigent, jenž se narodil v Petrohradě, ale v 80. letech emigroval ze Sovětského svazu, uvedl, že Rusko je z hlediska kultury „nádhernou zemí“. Nedostatečně ale reflektuje svou minulost, například období sovětské represe, díky čemuž se nedokáže vymanit z „temné stránky svých dějin“. Země by podle něj měla vyvinout podobnou historickou reflexi jako poválečné Německo.
