V našem seriálu zblízka sledujeme a srovnáváme designově a zvukově nejlepší moderní divadla a koncertní síně světa. A protože v porovnání s naší kotlinou je po celém světe brouzdání špičkovými moderními stánky zasvěcenými hudbě a hudebnímu divadlu radostnou a uspokojivou záležitostí (kdy konečně i náš domácí establishment pochopí, že peníze investované do kultury a jejího zázemí jsou něčím, co pozvedá kulturnost a tím i vyspělost národa?), nelze v předvečer slavnostního otevření moderní divadelní budovy u našich rakouských sousedů v tomto seriálu na takovou událost nereagovat.V pátek 12. dubna 2013 se slavnostní světovou premiérou opery Philippa Glasse Stopy zbloudilého, zkomponovanou právě pro tuto příležitost (režie se ujal David Poutney, původní recenzi přineseme na stránkách Opery Plus v průběhu následujících dní), otevře po téměř pěti letech stavby nová budova Zemského hudebního divadla v Linci. Budova, kterou navrhl britský architekt Terry Pawson pracující pro rakouské architektonické studio Architektur Consult ZT, je první takzvanou zelenou divadelní budovou na světě. Celý komplex je totiž navržen jako nízkoenergetický, s uzavřeným tepelná čerpadla využívajícím okruhem chlazení a vytápění, se solárním ohřevem teplé vody užitkové vody a s izolačními panely skleněných fasád, které pomáhají zajišťovat tepelné funkce typické pro takzvané pasivní budovy. Stavba přišla zhruba na 150 miliónů euro.+++
===Ačkoliv vnější design nové stavby není ani zdaleka tak novátorský, jak by se mohlo zdát (v tomto seriálu jsme si ukázali a ještě ukážeme budovy architektonicky daleko odvážnější), to hlavní a ojedinělé toto divadlo skrývá ve svých útrobách. Hlavní sál je tvořen kruhovým pohyblivým, resp.otáčivým hledištěm o průměru 32 metrů, jež umožňuje kromě možnosti pootočení kolem svislé osy i změnu elevace. Celkem toto hlediště poskytne až 1200 míst k sezení. Žádný z diváků přitom nesedí více, než 27 metrů nad úrovní orchestřiště, ze všech míst v hlavním sále je absolutně „čistý“ výhled na jeviště bez jakýchkoli překážek a omezení. Portál je široký maximálně 16 metrů a vysoký 11 metrů. Celá budova má celkem sedm podlaží, resp. deset podlaží včetně provaziště. Sklad dekorací a také manipulace s jednotlivými stavbami umístěnými na zadních a bočních jevištích je ovládán- vůbec poprvé u nově postaveného divadla – výhradně elektronicky. To znamená, že při představeních budou kulisy najíždět na scénu a následně ze scény sklízeny plně automaticky; využit je k tomu podobný systém, jako na letištích při logistice a manipulaci se zavazadly a nákladními kontejnery. Akustické vlastnosti hlavního sálu jsou špičkové a mají charakter a parametry velkého sálu typu La Scaly. Proto zde mohou být prováděny nejen i takzvané velké opery, i monstrózní symfonická díla.
Průčelí divadla je tvořeno pětašedesát metrů dlouhou prosklenou fasádou obrácenou směrem k parku, která poskytuje nerušený výhled ven i dovnitř do prostoru foyerů a budovu ozvláštní zejména večer, kdy budou přilehlé prostory foyerů osvětleny zevnitř. Krom hlavního sálu je v objektu též koncertní sál pro zhruba dvě stovky posluchačů, kde bude zkoušet a hrát Brucknerův orchestr Linec, umístěn je tu i takzvaný Black-Box neboli studiové jeviště, určené pro zkoušky a prezentace představení menších forem, stejně jako i jazzové a komorní orchestry, s kapacitou asi půldruhé stovky návštěvníků.+++
===No a dramaturgie? Samozřejmě, že Linečtí mimo jiné nezapomněli na dvousté výročí narození Richarda Wagnera a tak do konce sezóny provedou Zlato Rýna a pak v půlročních intervalech další díly Ringu. Nové prostory budou do konce sezony hostit i Kouzelnou flétnu, Růžového kavalíra, Dona Pasquala, a protože linecké hudební divadlo je samozřejmě multižánrové, nebudou chybět ani Offenbachův Pařížský život, Straussův Netopýr, stejně jako i muzikály, například rakouská premiéra Čarodějek z Eastwicku Johna Dempseyho.+++
===Protože stejně jako Němci v Drážďanech nebo v Mnichově ani Rakušané v Linci nejsou hloupí a vědí, že pouhých devadesát kilometrů od nás – konkrétně z Českých Budějovic není zas tak nepřekonatelná vzdálenost pro opery a hudby milovné Jihočechy, nabídnou už od prvního dne provozu nového divadla pro vybraná operní představení titulkování v češtině. A zajímavý je ještě jeden fakt: město Linec neváhalo a nechalo si zpracovat průzkum potenciálního zájmu o nové divadlo i u nás. Byla oslovena více než tisícovka respondentů trvale žijících v Jihočeském kraji, z nichž celá třetina odpověděla, že si návštěvu nového lineckého hudebního divadla nenechá v budoucnu ujít a svoji cestu do Rakouska spojí s jeho návštěvou, více než polovina Jihočechů, kteří již v minulosti divadlo v Linci navštívili, pak kvůli opeře počítá s tím, že novou budovu budou navštěvovat pravidelně. A město Linec nezůstalo jen u průzkumu: díky jeho obratem využitím výsledkům nabízí Jihočechům organizované zájezdy za kulturou, které představují cestu autokarem, celodenní program v Linci, návštěvu představení v novém divadle a odvoz zpět do Českých Budějovic, to vše za velmi výhodnou cenu.+++
===Ačkoliv budova nového hudebního divadla Musiktheater am Volksgarten nemusí každému připadat jako ohromující architektonický skvost, její vznik tak blízko hranic je pro nás doma velkým mementem. Dluh, který má stát a jednotlivé samosprávy vůči kultuře u nás doma je již tak veliký, že zahladit ho a zařadit se mezi kulturně vyspělé státy Evropy je pro nás přinejmenším v dohledné době prakticky nemožné. A tak nám nezbývá, než po klikatých silničkách (na naší straně ještě ani nedotčených stavbou dálnice) cestovat z Budějovic do Lince za hudebním divadlem na přijatelné evropské úrovni.

Foto Musiktheater am Volksgarten Linec