Satira o „smrtelných hříších“ zazněla poprvé v Paříži roku 1933. Brechtovu krutě jízlivému příběhu dodal Kurt Weill patřičný nadhled pro něj typickou inspirací ve své době velmi oblíbeným jazzem a kabaretní hudbou. V roli hlavní hrdinky Weillova díla se na jeviště Národního divadla vrací Dagmar Pecková: „Pro mě osobně je role Anny splněným snem – Kurta Weilla a Bertolta Brechta miluji. Takže když mi volala režisérka Bára Horáková s nabídkou role Anny, byla jsem doslova radostí bez sebe.“ Navíc dodává: „Téma celého díla, kdy se Anna dostává do rozporu sama se sebou, je zpracováno velmi sugestivně a je tak aktuální i v dnešní náročné době.“
V Schönbergově monodramatu Očekávání je pak Weillovo ženské téma obráceno naruby. Nabízí totiž pohled do „světa v ženě“: opera je jediným souvislým monologem postavy nazvané prostě Žena, v němž prožívá obrovské spektrum protikladných emocí ze ztráty milovaného muže. Pěvecky velmi náročnou hlavní roli ztvární operní sólistka Petra Alvarez Šimková. Schönbergova libretistka, básnířka a lékařka Marie Pappenheim zasadila ženin monolog do prostředí tajemného nočního lesa, který svou atmosférou a motivy nabízí široké možnosti výkladu. Od Weillova „operního kabaretu“ se Schönbergovo monodrama liší nejen tématem, ale zcela zásadně i vypjatým expresionistickým hudebním jazykem, umocňujícím a zhmotňujícím to, čím žena ve svém nitru prochází. Očekávání patří ke klíčovým dílům operní moderny a je historicky spjaté s Prahou, dokonce přímo s dnešní Státní operou (původně Nové německé divadlo) – zde totiž mělo v roce 1924 pod taktovkou tehdejšího šéfa opery Alexandra Zemlinského svou světovou premiéru.
Výsostně ženské téma obou oper divadelně ztvární česká režisérka Barbora Horáková Joly, působící na prestižních evropských scénách (Anglická národní opera, Nizozemská národní opera v Amsterdamu, Semperova opera v Drážďanech či Norská národní opera). Ve Státní opeře se poprvé představila na počátku roku 2021 svou režijní interpretací Verdiho Rigoletta.
Hudební nastudování obou operních kusů má v rukou Jiří Rožeň. Jeho věhlas neustále roste, přispěla k tomu i nedávná debutová vystoupení s Královskou filharmonií v Londýně, Královskou filharmonií v Liverpoolu či s Orchestre National du Capitole de Toulouse. Rožeň také dirigoval všechny významné orchestry v Belgii a hostoval u Královského skotského národního orchestru. K uvedení Očekávání/Sedm smrtelných hříchů říká: „K hudbě celého 20. století, tedy i k operám této doby mám velmi vřelý vztah. Jsem moc rád, že tato díla mohou nyní zaznít i v Praze.“
Premiéry Očekávání/Sedm smrtelných hříchů se konají 26. a 28. listopadu 2021, další reprízy 5., 8. a 15. prosince 2021 ve Státní opeře. Další operní premiéry nás čekají v lednu 2022, a to hned tři: Mozartova Così fan tutte ve Stavovském divadle, Wagnerův Bludný Holanďan ve Státní opeře a Janáčkova Káťa Kabanová v Národním divadle.
