„Pokud je některý z vrcholně barokních autorů opravdovým syntetikem, je to právě Telemann. Suita z jeho orchestrální i vokální hudby obsahuje snad všechny zajímavé evropské národní styly včetně exotiky a folkloru, dokonce i malou exkurzi do barokní Ameriky. Tato pravá barokní world music bude konfrontována s vokálními madrigaly, které už v období renesance poukázaly na pestrost a krásu hudebních stylů napříč Evropou,“ řekl Roman Válek.
Suitu „Znějící zeměpis“ nesestavil Telemann, ale v roce 1959 muzikolog Adolf Hoffmann z různých částí skladeb Telemanna a dalších barokních autorů, například Claudia Monteverdiho či Heinricha Schütze. Tato metoda není nijak v rozporu s dřívějším způsobem komponování. Jednotlivé skladby cyklu odkazují na povahy většiny evropských národů. V několika částech se však s hudbou přesuneme do exotičtějších koutů světa, například k řece Mississippi.
Soubor Czech Ensemble Baroque, zabývající se stylovou interpretací děl starších slohových období v autentické interpretaci na dobové nástroje, založil dirigent Roman Válek roku 1998. Soubor má tři složky: orchestr, vokální ansámbl a sólisty. Dramaturgie tělesa zasahuje do všech žánrů zejména baroka a klasicismu.
Další koncerty cyklu Stará hudba FOK nabídnou ansámbly, jako je Radio Antiqua, polské Trio Orkiestra Historyczna, Capella Mariana, a sólisty Andrease Scholla či Erika Bosgraafa. Speciálním velikonočním programem budou gruzínské duchovní zpěvy mužského sboru Shvidkatsa.
Slovo dramaturga Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK Martina Rudovského: „Johann Sebastian Bach v jednom dobovém dokumentu charakterizuje hudební žánry v Německu a jejich zdroje z Itálie, Francie, Anglie a Polska. Vystihuje tak kosmopolitní charakter hudebního života první poloviny 18. století, jenž dostal označení smíšený vkus. A je to především Georg Philipp Telemann, který dokonale naplňuje ideál smíšeného vkusu a svou hudbou spojuje celou Evropu. Czech Ensemble Baroque s Romanem Válkem v čele k tomu přidají pár madrigalů, aby byla předehra k sezóně plné hostů z celého světa – od Bosny a Gruzie po Brazílii a Argentinu – ještě mocnější. Vždyť o vzájemné porozumění se musíme pokoušet zas a znovu.“
