Koncerty Collegia 1704 na závěr roku, v minulosti konané i přímo na Silvestra, pomalu získávají status společenské, nejen kulturní události. Tomu dobře odpovídal i velmi slavnostní, čistě instrumentální program sestávající z děl Georga Friedricha Händela a jeho současníků Antonia Caldary a Francesca Barsantiho.
Benátčan Antonio Caldara (1670–1736) se učil u slavného Giovanniho Legrenziho. Působil v Mantově, Barceloně a v Římě u knížete Ruspoliho, který byl jen o málo dříve mecenášem Händela během jeho italského pobytu. Posledních dvacet let života strávil jako vícekapelník na vídeňském dvoře Karla VI. Je znám především jako autor oper, kantát, oratorií a chrámové hudby. Collegium 1704 od něj v posledních letech uvádělo oratorium Maddalena ai Piedi di Cristo či mši Missa Matris Dolorosae – její audiovizuální záznam nabídlo posluchačům v květnu 2020. Caldara byl dovedným a invenčním skladatelem i na poli hudby čistě instrumentální, jak ukazuje jeho Sinfonia in C. Bohaté využití sólových nástrojů, především dechových, dodává této třívěté skladbě na efektnosti, jež byla patřičně interpretačně podpořena.
Francesco Barsanti (1690–1775) nepatří právě k frekventovaným autorům. Tento Ital působil většinu života na Britských ostrovech v Edinburghu a v Londýně, kde se účastnil i Händelových produkcí. Jeho Concerto grosso op. 3, č. 4 sólově exponuje lesní rohy. Erwin Wieringa a Miroslav Rovenský – hráči Akademie für Alte Musik Berlin, tedy souboru, v němž v minulosti jako sólo hornista působil sám Václav Luks, si vedli suverénně a zvládli i nasazené velmi rychlé až mezní tempo v první větě. Volně plynoucí druhá věta přinášela maximální kontrast. Skladba končí dvojicí menuetů da capo, z nichž ten první evokuje oslavné fanfáry. V Concertu grossu č. 6 ze stejné sbírky, které bylo na programu po přestávce, role sólových nástrojů převzala trubka a hoboje Kathariny Andres a Petry Ambrosi. I tato skladba, včetně fugy ve smyčcích v druhé rychlé větě, vyzněla velmi přesvědčivě.
Od Georga Friedricha Händela byly na programu Koncert pro dva orchestry HWV 333 a Hudba k ohňostroji HWV 351. V případě první jmenované skladby jde v podstatě o pasticcio starší autorovy hudby pocházející převážně z jeho oratorní tvorby. Právě o přestávkách oratorních koncertů bylo toto dílo také prováděno. „Dvousborovost“ spočívá v zapojení dvou ansámblů dechových nástrojů – po dvou lesních rozích, dvou hobojích a fagotu. Hudba k ohňostroji vznikla roku 1749 pro slavnost vztahující se k uzavření cášského míru, který ukončil války o rakouské dědictví po smrti Karla VI. Ta se podle dobových svědectví příliš nevydařila. Počasí hrozilo deštěm (byl konec dubna), pyrotechnické efekty vázly a část slavnostní instalace dokonce lehla popelem. Händel uvedl o zhruba měsíc později své dílo znovu s větším úspěchem při jiné příležitosti, tentokrát i s obsazením smyčců, které v původní verzi nemohl použít, protože si král přál vojenskou hudbu.
Pokud jde o kvality provedení, je třeba vyzdvihnout, že ani v takto opulentním, mohutném celku se nevytrácel smysl pro detail. Provedení nepřinášelo jen jednotvárnou oslňující pompu. Václav Luks měl mohutný aparát pevně v ruce. Energické nasazení s chutí hrajících hudebníků bylo i dobře vidět – ne zcela obvykle totiž i v takto velkém počtu hráli většinou vestoje.
Publikum odměnilo účinkující na závěr koncertu velkými ovacemi a vyžádalo si přídavek, jímž se stala čtvrtá část Hudby k ohňostroji: La Réjouissance. Zdálo se, že Václav Luks si úspěch tentokrát užívá možná o něco intenzivněji než obvykle. I když plánovaná novoroční repríza programu v Drážďanech byla zrušena, Collegium 1704 s ním ještě jednou vystoupí, a to na konci ledna ve Vídni v rámci festivalu Resonanzen. Vzhledem k tomu, že soubor se nyní podílí na nastudování opery Alcina v Národním divadle v Brně, jež má premiéru 5. února 2022, je tak právě na „Händelovské vlně“.
Hodnocení autora recenze: 90%
Královský ohňostroj
30. prosince 2021, 19:30 hodin
Rudolfinum
Program:
Antonio Caldara: Sinfonia in C
Francesco Barsanti: Concerti grossi op. 3, č. 4 a č. 6
Georg Friedrich Händel: Koncert pro dva orchestry (Concerto a due cori) HWV 333
Georg Friedrich Händel: Hudba k ohňostroji (Music for the Royal Fireworks) HWV 351
Účinkující:
lesní roh: Erwin Wieringa, Miroslav Rovenský
hoboje: Katharina Andres, Ester van der Peog
trubka / hoboje: Hans-Martin Rux / Katharina Andres, Petra Ambrosi
Collegium 1704
Václav Luks – dirigent
