Opera PLUS
  • Recenze
  • Rozhovory
  • Zprávy
  • Chystá se
  • Tanec
  • Inzerce
  • Operní panorama
  • Soutěže
  • Encyklopedie
  • O nás
  • Více
    • Album týdne
    • Čtenářský blog
    • Filmová Hudba
    • Klasika
    • Lifestyle
    • Osobnosti
    • Portréty
    • Postřehy
    • Publicistika
    • Seznamte se
    • Soudobá Hudba
    • Stará Hudba
    • Týden s Tancem
Reading: Cesta do Liberce za Verdiho Trubadúrem je takřka nutností
Share
Opera PLUSOpera PLUS
Font ResizerAa
Hledat
Mobilní menu s elegantní animací
  • Recenze
  • Rozhovory
  • Zprávy
  • Chystá se
  • Tanec
  • Inzerce
  • Operní panorama
  • Soutěže
  • Encyklopedie
  • O nás
    • Album týdne
    • Čtenářský blog
    • Filmová Hudba
    • Lifestyle
    • Osobnosti
    • Portréty
    • Publicistika
    • Seznamte se
    • Soudobá Hudba
    • Stará Hudba
Přidejte se největší komunitě o klasické hudbě Přihlásit
Sleduj Nás
© Opera PLUS 2025 - Všechna práva vyhrazena
Chystá seČtenářský blogOperaRecenzeZ domova

Cesta do Liberce za Verdiho Trubadúrem je takřka nutností

Začátkem března se na jeviště libereckého Šaldova divadla vrátil Verdiho Trubadúr, a to po dlouhých dvanácti letech. Cesta na sever Čech se tak pro milovníky této opery stává takřka nutností, neboť v současnosti ji na jiné české scéně spatřit nelze (naposledy byla uváděna v Českých Budějovicích v roce 2018).

Čtenáři blogujíHoffmann PetrVlková Barbora
Published: 04/04/2019
Share
4 Min Read
SHARE
G. Verdi: Il Trovatore, Divadlo F. X. Šaldy Liberec 2019 (zdroj DFXŠ Liberec)

První árie je nutným uvedením do značně náročného děje; vojenský velitel Ferrando v ní vypráví rodinnou historii šlechtického rodu di Luna, včetně hrůzného upálení bratra nynějšího hraběte. V liberecké inscenaci se po zdvižení opony ocitáme na spáleništi mezi zbůhdarma trčícími zčernalými trámy a pobořenými základy jakési budovy (scéna Michal Syrový). Prostředí zůstává během celé opery neměnné, podtrhujíc tak „spáleniště vztahů“ odehrávající se před našima očima – bratr nenávidí bratra, dívka odmítá zhrzeného ctitele a matka žije jen pro svoji pomstu, a to vše bez ohledu na zničující následky. V rámci jevištních proměn se na scéně objeví tu postel, tu prosklené okno, kteréžto rekvizity jen decentně naznačí změnu prostředí. Toto scénické pojetí jsem spíše uvítal, protože minimum rušivých prvků dává vyniknout jedinečnosti hudby a schopnostem zpěváků.

V titulní roli se představil Paolo Lardizzone, nám již jako Manrico známý ze zmíněné budějovické inscenace z roku 2017. Tenorista opět dokázal, že disponuje silným a mužným hlasem, který bez obtíží dosáhne i do nejvyšších poloh této role. Jeho sok v lásce i zbrani, hrabě Luna, byl v podání barytonisty Andrije Shkurhana postavou skutečně impozantní. Jako vášní zmítaný nápadník exceloval zejména v kabaletě z 2. dějství, vrcholem pak byl duet s Leonorou v posledním dějství, kterým si získal nejedno srdce v sále (kromě Leonořina).

Jablkem sváru mezi oběma rivaly je krásná Leonora, při premiéře v podání stálice liberecké scény – Lívie Obručník-Vénosové. Herecky byla ve své roli přesvědčivá, náročný part však v některých místech ukázal její limity; zde mám na mysli především vysoké polohy v obou áriích ústřední hrdinky. Naopak v nižších tóninách a s ubíhajícím dějem nabýval její dramatický soprán na sebevědomí a kráse. Skvělá byla v závěrečném duetu s hrabětem Lunou.

G. Verdi: Il Trovatore, Divadlo F. X. Šaldy Liberec 2019 (zdroj DFXŠ Liberec)

Druhou ženou významně zasahující do operního dění je cikánka Azucena, kterou ztvárnila Kateřina Jalovcová. Dle mého názoru předvedla nejlepší pěvecký a herecký výkon večera, korunovaný zaslouženými ovacemi. Její hlas byl jistý, bezchybný, výtečně pracovala s dynamikou a frázemi. Nedivil bych se, kdyby se jí za Azucenu dostalo některého z divadelních ocenění.

Slovy chvály nelze šetřit ani u orchestru libereckého divadla a dirigenta Martina Doubravského. Tempa byla volena uvážlivě, aniž by došlo k oslabení dramatického tahu Verdiho hudby. V opeře se to jen hemží tercety a ansámbly, které jsou zvlášť náročné na souhru orchestru s pěvci, nicméně ty byly zvládnuty bez většího zaváhání. Jen je škoda, že legendární kovadliny ze sboru cikánů v představení nahradily mnohem méně oslnivé tamburíny. Ale to je snad jediná drobná výtka.

Celkově hodnotím toto představení velmi vysoko. V Liberci se opeře daří, každý rok se zde urodí několik vynikajících inscenací, na které rozhodně stojí za to se vypravit. Díky odvážné dramaturgii se pravidelně seznamujeme i s méně hranými operami (v posledních letech Thais, Panna Orleánská nebo dvě aktovky Sergeje Rachmaninova). Také Trubadúra můžeme jen doporučit.

TAGGED:Andrij ShkurhanDivadlo F. X. Šaldy LiberecKateřina JalovcováLívia Obručník VénosováMartin DoubravskýMichal SyrovýPaolo Lardizzone
Share This Article
Facebook Email Print
Share
Previous Article Jakub Klecker novým šéfdirigentem Moravské filharmonie Olomouc
Next Article Ve jménu umění: 30 violoncell v bazénu
0 0 votes
Article Rating
Odebírat
Přihlášení
Upozornit na
guest
guest
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Opera PLUSOpera PLUS
Sleduj Nás
© 2025 Opera PLUS
wpDiscuz
Vítejte zpět!

Přihlášení k účtu

Username or Email Address
Password

Zapomenuté heslo?

Not a member? Sign Up