Kuchyňskou revue čili „Pokušení svatouška Hrnce“, nejznámější z šestice svých baletů, napsal Bohuslav Martinů v Paříži na jaře 1927 pro taneční skupinu Jarmily Kröschlové, která ji nastudovala a uvedla 17. listopadu téhož roku v Rudolfinu. Martinů skladbu koncipoval pro šest instrumentalistů a vypravěče. Text pro něho napsal J. L. Budín (vlastním jménem Jan Löwenbach), který byl také autorem libreta k opeře Martinů Voják a tanečnice. V příběhu vystupuje pět postav: manželé Hrnec a Poklička, svůdná Kvedlačka, záletník Utěrák a důstojný Smeták. Baletní libreto vytvořila Jarmila Kröschlová. Koncertní provedení suity z baletu zaznělo v roce 1930 na jednom z pařížských koncertů klavíristy Alfreda Cortota a mělo velký úspěch. Možná i proto považoval Martinů Kuchyňskou revue za jedno ze svých nejvydařenějších děl.
Komorní instrumentace obou kusů vyžaduje vynikající interprety, jimiž bude osm členů České filharmonie Josef Špaček, Jan Mach, Ondřej Roskovec, Stanislav Masaryk, Lukáš Moťka, Adam Honzírek, Jan Keller a Ladislav Bilan, k nimž se přidá klavírista Miroslav Sekera. Tanečního ztvárnění Stravinského díla se ujme Jade Clayton, bývalá sólistka Baletu Národního divadla, roli vypravěče zastane herec Martin Myšička, umělecký vedoucí Dejvického divadla a také abonent České filharmonie.
Baletní pantomima Příběh vojáka od Igora Stravinského je o devět let starší, vznikla ve Švýcarsku, kde skladatel pobýval během první světové války. Ta ovlivnila námět i nástrojové obsazení: jedním z důvodů, proč napsal Stravinskij skladbu pro septeto v nezvyklém složení housle, kontrabas, klarinet, fagot, trubka, pozoun a bicí, byla i absence hudebníků, kteří odešli do armády. Text švýcarského spisovatele Charlese Ferdinanda Ramuze vypráví o vojákovi, jenž má dva týdny dovolenou a míří domů. Cestou potkává Ďábla, s nímž smění housle za knihu moudrosti a příslib bohatství. A protože pakty s ďáblem mají mnoho háčků a nástrah, voják sice přijde k bohatství, a dokonce i ke královskému titulu, zavře se mu však cesta k předchozímu životu a blízkým lidem. Ďábel, kterého doprovázejí bicí nástroje, si ho nakonec odnáší. Působivý Příběh vojáka měl premiéru 28. září 1918 v Lausanne a od té doby se dočkal mnoha provedení.
Marta Jiráčková ve svém opusu Communicatio intima ponechala textovou předlohu recitátorce a obemknula jí pětidílným cyklem pro klavírní kvarteto. Taťjana Medvecká se u příležitosti svého angažmá v tomto programu vyznala: „Poezii ráda čtu i přednáším dlouhá léta. Vždycky znovu se těším z neobvyklých spojení a nových významů, ze zvukové malebnosti slov, ze schopnosti úsporností se dotknout něčeho podstatného. Takhle vnímám i poezii Jana Skácela. Takže doufám, že spojení hudby Marty Jiráčkové a Skácelových veršů přinese posluchačům nečekaný zážitek.“ Recitaci Taťjany Medvecké doprovodí Klavírní kvarteto Josefa Suka: Radim Kresta, Eva Krestová, Aneta Šudáková a Václav Mácha.
