Česká filharmonie se chce v letech 2017 až 2022 profilovat jako národní orchestr. Větší pozornost než dosud bude věnovat výchově budoucích a podpoře současných klíčových hráčů. Dále rozšíří nabídku výchovných programů a ve spolupráci s Nadací Agrofert vzniknou učební materiály pro hudební výchovu na základních a středních školách. Zástupce médií o tom dnes informoval generální ředitel České filharmonie David Mareček.
„Naše vize národního orchestru vychází z faktu, že Česká filharmonie je dnes zřejmě jediná mezi orchestry s ambicemi patřit do užší světové špičky, kterou nezasáhl trend globalizace. Je složena výhradně z českých hudebníků a díky tomu má unikátní zvuk, na němž může stavět jako na jedné ze svých hlavních předností. Jsme přesvědčeni, že lze udržet český charakter orchestru a přitom jeho kvalitu pozvednout na nejvyšší světovou úroveň,“ přiblížil David Mareček.
Stejně jako v uplynulém období staví koncepce v umělecké části na osobnosti Jiřího Bělohlávka. Pro zachování české linie je důležité pokračování spolupráce s Jakubem Hrůšou v roli stálého hostujícího dirigenta. Kontakt s nejužší světovou špičkou reprezentuje spolupráce se Semjonem Byčkovem, který se stal uměleckým ředitelem Čajkovského projektu.
„Při plánování následujících sezon chceme přivést do Prahy světové dirigentské hvězdy, spolupracovat s mezinárodně uznávanými skladateli a dirigenty v jedné osobě, vyhledávat nejvýraznější dirigentské talenty mladé generace a navázat s nimi trvalý kontakt,“ uvedl David Mareček.
Základem repertoáru České filharmonie podle Marečka bude česká hudební literatura. Vedle nahrávek pro společnosti Decca a Supraphon bude česká hudba tvořit základ repertoáru pro většinu zahraničních vystoupení. Kmenový repertoár České filharmonie bude rozšířen o nové nahrávky symfonií Petra Iljiče Čajkovského.
„Klíčovým sociálním projektem, který bude filharmonie i v dalších letech podporovat, zůstává Romano drom,“ doplnil ředitel České filharmonie. Jde o projekt týmu kolem hudebnice Idy Kelarové, s jehož úspěchy a úskalími seznamuje veřejnost nový dokumentární film Tomáše Kudrny O čo ide Idě.
Česká filharmonie také podpoří od příštího roku výuku hudební výchovy na základních, základních uměleckých a středních školách v Česku. V projektu Hudba do škol se od 1. září 2017 první žáci začnou seznamovat s audiovizuálními materiály nebo pracovními listy, které budou stejně jako metodické podklady pro pedagogy zpřístupněné online. Kromě učebních materiálů projekt za 15,7 milionu korun umožní školení pedagogů a zároveň výjezdy hudebníků a lektorů ČF do vybraných škol. „Hudba do škol v žádném případě nemá ambice suplovat hudební výchovu, jeho cílem je pomoci pedagogům zkvalitnit výuku,“ uvedl ředitel Mareček.
Vedoucí edukačního oddělení České filharmonie Petr Kadlec upřesnil, že kromě učebních materiálů projekt možní školení pedagogů a zároveň výjezdy hudebníků a lektorů orchestru do vybraných škol. „Cílem je vytvořit na základě bohatých edukačních aktivit České filharmonie kvalitní učební materiál, s jehož pomocí mohou pedagogové dlouhodobě a systematicky rozvíjet hudebnost a vztah k hudbě u svých žáků. Hudební výchova se tak může více stávat respektovaným předmětem, který je vnímán jako důležitá součást estetické i osobnostní kultivace dětí a mladých lidí,“ popsal vedoucí edukačního oddělení České filharmonie. Filharmonici například budou žákům a studentům přibližovat jednotlivé nástroje symfonického orchestru, jejich zvukové bohatství i utajené možnosti. Projekt vznikající ve spolupráci s pedagogy základních a středních škol bude podle Kadlece také lákat k aktivnímu muzicírování. Společný čtyřletý projekt České filharmonie a Nadace Agrofert vyjde na 15,7 milionu korun.
Zahajovací koncert současné 121. sezony České filharmonie se uskutečnil 29. září v pražském Rudolfinu. Jeho program nabídl díla Čajkovského a Gustava Mahlera. Od roku 2011 filharmonie zvýšila počet prodaných abonentních vstupenek ze 4.430 na téměř 6.500. Příspěvková organizace ministerstva kultury dostává ze státního rozpočtu na svoji činnost 142 milionů korun, dalších 90 milionů si musí vydělat sama. Výnosy z vlastní činnosti stouply ze 79 na 141 milionů korun. Soběstačnost instituce tak je mezi 43 a 48 procenty.
