Dramaturgie dalšího výletu do Neviditelného města je věnována matematickým strojům a odehraje se příznačně v prostoru bývalého Výzkumného ústavu matematických strojů a vychází ze dvou líbezných knih: My od Jevgenije Zamjatina (1884–1937) a Paříž ve dvacátém století od Julese Verna (1828–1905). V obou se vyskytují popisy hudby budoucnosti. Knihy jsou postaveny na představě, že v budoucnosti se necháme hýčkat, ale i ovládat technologiemi. Většina utopií je přeci postavena na představě, že lidstvo, společnost i příroda budou jako dobře namazaný stroj usilovně pracovat na tom, aby se všichni měli dobře či dokonce lépe a lépe.
V první části koncertu zazní jedno z posledních děl Alexandra Skrjabina Pět preludií op. 74 z roku 1914 a to v transkripci pro Brno Contemporary Orchestra od Pavla Šnajdra jako „komická ukázka“ hudby, kterou ve dvacátém století skladatelé „mohli tvořit, jen když se přivedli k záchvatu inspirace – neznáme formy epilepsie.“
Skladba Octandre francouzského, ale většinu života v Americe žijícího skladatele Edgara Varese je psána pro osm nástrojů a je rozdělena do tří vět s různým tempovým označením. Každá část má jiné sólo a sólista má též jinou funkci. Celé dílko je zakončenou fugou jako z učebnice kontrapunktu.
Koncert věnovaný matematickým strojům se nemůže obejít bez Iannise Xenakise – BCO zahraje Anaktorii z roku 1969, která byla napsána pro Pařížský oktet.
Francouzský skladatel Joël-François Durand studoval nejprve matematiku a teprve poté se nechal strhnout hudbou. Skladba Trois Melodies pro mezzosoprán a pět nástrojů byla zkomponována v roce 1986 na texty vystudovaného matematika, ale především vynikajícího francouzského básníka Yvese Bonnefoy.
Tvorba amerického v Paříži usazeného skladatele Toma Johnsona je fascinující ukázkou, jak z minima vytěžit maximum, ale i, že méně je někdy více. Skladba Eight patterns for eight instruments pro nespecifikovaných osm nástrojů je skutečně postavena na osmi jednoduchých vzorcích.
„Na závěr koncertu zazní také jedna světová premiéra na naši objednávku. Oslovili jsme ve Versailles u Paříže žijícího a tvořícího českého skladatele Jana Krejčíka, aby pro BCO a svůj domovský hudebně-divadelní soubor Rés(O)nances zkomponoval dílo inspirované tvorbou sochařky, malířky a výtvarnice Evy Kmentové (1928–1980). Jedno ze dvou jejích brněnských realizací naleznete totiž právě zde. Přijďte posoudit, jak se mu to podařilo,“ zve na koncert dramaturg BCO Viktor Pantůček.
„Máme v plánu kromě naší tradiční nabídky, jako jsou například tvarohové strouhankové buchty, kvalitní vína a kávové speciality, nachystat i kanapky pro vegetariány i maso-žrouty a nějaké zobání na stůl. Kromě vína budou i nějaké bubliny,“ dodává manažerka kavárny Rebelbean Pole. Kavárna je designový klenot otevřený obdivu. Čekají nás dvě patra se zahrádkou v jednom z architektonických klenotů Černých Polí.
