Dramaturgie baletních galavečerů bývá mnohdy jednotvárná, mnozí organizátoři jen střídají sóla a duety z tzv. klasického odkazu, což umožňuje sezvaným tanečním hvězdám sice předvést virtuosní pohybové prvky, ale málokdy hlubší umělecký ponor (o častém nešvaru nekvalitních hudebních nahrávek ani nemluvě). To ale není případ Jiřího Bubeníčka: zde jsme byli svědky mnohotvárného hudebně dramatického obrazu, tvořeného jak jeho vlastním choreografickým myšlením, tak i dalších tvůrců (John Neumeier, Ben Van Cauwenbergh) a hudebními kusy od skladatelů té nejvyšší kvality (Bach, Bizet, Dvořák, Hӓndel, Mozart, Pachelbel ad.). Ovšem ani milovníci hedonistické radosti z ukázek mistrovství v mnohačetných piruetách a dalších technicky obtížných prvků nebyli zklamáni díky zařazení dvou pas de deux z baletů Don Quijote a Korzár.
Večer začal duetem z choreografie Johna Neumeiera Spring and Fall na hudbu Antonína Dvořáka (Serenáda E dur pro smyčcové nástroje, Op. 22) v podání sólistů Hamburského baletu Olivie Betteridge a Alexandra Trusche. Výběr titulu a interpretů byl velmi symbolický, neboť jednak šlo o hold české hudbě, a dále choreografovi, v jehož baletech Jiří Bubeníček zářil spolu se svým bratrem Ottou třináct let (1993–2006), tento kus nevyjímaje (části možno zhlédnout na YouTube ZDE a ZDE). Alexandr Trusch přebíral po odchodu Jiřího Bubeníčka z Hamburku mnohé z jeho rolí a stal se další výraznou osobností této scény.
Z baletu Cyrano de Bergerac, který Jiří Bubeníček premiéroval v loňském roce v Národním divadle Brno, byly do večera zařazeny dva úryvky. První následoval hned po výše zmíněném duetu, šlo o scénu, kdy se Roxana svěřuje Cyranovi se svou náklonností ke kadetu Christianovi. Zařazovat části dějových baletů se většinou v galavečerech příliš nevyplatí, Bubeníček vsadil na emocionální sílu této scény a na taneční herectví obou protagonistů z ND Brno Anny Yeh a Shomy Ogasawary (který byl mj. na novou sezonu povýšen na pozici prvního sólisty), což se potvrdilo jako oprávněné. I druhý úryvek, zařazený později v první části večera, přinesl na jeviště divadelní um, tentokrát emocionálně ještě znásobený recitací (Jakub Svojanovský) a živou hudební interpretací komorního orchestru (Ondřej Bernovský – cembalo, David Hernych – housle, Michal Raitmajer – violoncello, Adam Trunečka – kytara). Při zpěvu známé Hӓndelovy árie Lascia ch’io pianga v podání Romany Kružíkové, která byla součástí závěrečné scény Bubeníčkova Cyrana, se v publiku pravděpodobně nenašel nikdo, kdo by zůstal k jímavému výstupu chladný.
Další ukázkou z jeho repertoáru dějových baletů byl duet z Carmen na hudbu Georgese Bizeta v podání Italky Rebeccy Bianchi z Teatro dell´Opera di Roma, kde měl balet v roce 2019 svou premiéru a letos obnovené nastudování, a Kubánce Javiera Rojas, který je v angažmá v Birmingham Royal Ballet. Oba charismatičtí sólisté se také účastnili závěrečného večera Mezinárodního hudebního festivalu Český Krumlov 2. srpna 2025, kde spolu se svými kolegy z Říma Alessiem Rezza a Simonem Argò tančili rovněž úryvky z Bubeníčkovy Carmen. Jejich umění spolu s důvtipnou dramaturgií choreografa přidalo na hodnotě večeru, ve kterém spolu s pěvci Ester Pavlů, Josephem Callejou, Svatoplukem Semem a orchestrem Prague Philharmonia řízeném Tomášem Braunerem složili hold 150. výročí uvedení Bizetovy opery Carmen na jeviště.
Na španělský temperament ukázky z Carmen navázalo v Praze Grand pas de deux z Dona Quijota jako první „úlitba“ zvyklostem baletních gala. Zatančili ho Maria Baranova z Bavorského státního baletu a David Motta Soares, který je v současné době v angažmá ve Státním baletu v Berlíně. Baranova získala taneční vzdělání v Helsinkách a v Hamburku, kde se později stala první sólistkou. David Motta Soares pochází z Brazílie, studoval dále v Moskvě, kde se stal prvním sólistou Velkého divadla. Na protest proti válečným akcím proti Ukrajině Rusko opustil. Jejich duet i sólové variace naplnily očekávání, byť ve výběru a provedení virtuosních prvků sázeli oba spíše na standardní choreografickou verzi okořeněnou rychlým tempem a nepouštěli se do riskantnějších variant provedení ani temperamentnějšího výrazu.
Jinak tomu bylo v případě druhého páru, Ksenie Ovsyanick a Osiela Gounea, kteří opanovali scénu bravurním provedením duetu z baletu Korzár. Ksenia Ovsyanick pochází z Běloruska, odkud se po získání stipendia přesunula do Anglie a po angažmá v Anglickém národním baletu a Berlínském státním baletu působí v současnosti jako nezávislá primabalerína. Její projev je aristokraticky elegantní a vycizelovaný do nejmenšího detailu, nebojí se prvků té nejvyšší obtížnosti. Kubánec Osiel Gouneo, tančící v současnosti v Mnichově, oslnil publikum nejen výší svých skoků a skvělou technikou rotace, ale také pohybovými ozvláštněními, které do své variace vložil. Akrobatické prvky prováděl s naprostým nadhledem, se zářivým nenuceným úsměvem svou vitální energií bombardoval jeviště.
Obě ukázky z tradičního repertoáru byly citlivě vloženy mezi jiné choreografie. Zajímavé bylo sólo Les Bourgeois Belgičana Bena Van Cauwenbergha na hudbu a zpěv Jacquese Brela. Blýskl se v něm Javier Roja, kterého před tím diváci viděli jako Dona José ve výše zmíněném duetu z Bubeníčkovy Carmen. Než Van Cauwenbergh nastoupil dráhu choreografa, byl vynikajícím tanečníkem. Z jeho sóla tryská pohyb, který jakoby nikde nezačíná ani nekončí, přelévá se dynamicky prostorem a má velkou výrazovou sílu, jakou vynikala mužská sóla Maurice Béjarta. Kubánec Roja tuto choreografii zatančil velmi přesvědčivě a s nenuceným šarmem.
Druhou část večera zahájila pasáž z rozsáhlejší Bubeníčkovy choreografie z roku 2007 Le souffle de l´esprit (Dech duše), kterou upravil pro 27 účastníků svého mistrovského kurzu (Bubeníček Ballet Masterclasses). Mladí adepti Terpsichory provedli choreografii na Kanon D dur Johanna Pachebela s nadšením a ve vzácné shodě s hudbou, k čemuž jim napomáhala jakoby stále pohybově tekoucí choreografická idea. Účinek byl znásoben výtvarně harmonickými kostýmy Nadiny Bubeníček Cojocaru – každý, kdo oblékal kurzisty pro závěrečné vystoupení, si dovede představit, jak náročné chvíle tomu předcházely.
Poté již jeviště patřilo souboru Tokyo City Ballet, který navštívil se svou uměleckou ředitelkou Etsuko Adachi Českou republiku poprvé. S Jiřím Bubeníčkem ale soubor spolupracuje již devět let: od roku 2016 má na repertoáru jeho jednoaktový balet L´heure bleue (Modrá hodina), se kterým také jeho deset sólistů v Praze hostovalo. Jiří Bubeníček použil hudbu J. S. Bacha, W. A. Mozarta a L. Boccheriniho pro poetické a zároveň zábavné interakce postav, které v kostýmech Otty Bubeníčka vystupují ze svých obrazových rámů ve fiktivní galerii a prožívají náznaky svých tužeb, přičemž postupně odhalují i svůj charakter. Japonští tanečníci si s tu jemnou, tu ráznou taneční texturou poradili výborně, humorně nadnesené „dramatické“ okamžiky předvedli s bezprostředním výrazem, který si diváky získal. Hostování Tokio City Ballet bylo vítaným obohacením našeho kulturního prostředí.
Bubeníčkův taneční svět je nesmírně mnohotvárný, estetické inspirace z ostatních druhů umění a života lidí obecně dokáže přetavit do taneční výpovědi tak, že aniž by cokoliv přímo napodoboval, dokáže připomenout, vytvořit proud asociací. A to bývá vždy známka choreografického mistrovství.
Bubeníček International Ballet Gala
Divadlo Hybernia, 16. a 17. srpna 2025
Psáno z večera 17. srpna 2025
Program:
Spring and Fall
Pas de deux z baletu
Hudba: Antonín Dvořák
Choreografie a kostýmy: John Neumeier
Tančí: Alexandr Trusch (bývalý první sólista Hamburského baletu) a Olivia Betteridge (sólistka Hamburského baletu)
Cyrano de Bergerac
Úryvky z baletu z prvního dějství
Hudba: Johann Sebastian Bach
Choreografie: Jiří Bubeníček
Kostýmy: Nadina Bubeníček Cojocaru
Tančí: Cyrano – Shoma Ogasawara (první sólista Baletu Národního divadla v Brně), Roxana – Anna Yeh (sólistka Baletu Národního divadla v Brně)
Carmen
Úryvky z baletu
Hudba: Georges Bizet
Choreografie: Jiří Bubeníček
Kostýmy: Anna Biagiotti
Tančí: Carmen – Rebecca Bianchi (Étoile baletu Operního divadla v Římě), Don José – Javier Rojas (sólista baletu Operního divadla v Římě)
Don Quijote
Pas de deux z baletu
Hudba: Ludwig Minkus
Choreografie: Marius Petipa
Tančí: Maria Baranova (první sólistka Bavorského státního baletu v Mnichově) a David Motta Soares (první sólista Berlínského státního baletu)
Cyrano de Bergerac
Úryvky z baletu z druhého dějství
Hudba: Johann Sebastian Bach, Georg Friedrich Händel
Choreografie: Jiří Bubeníček
Kostýmy: Nadina Bubeníček Cojocaru
Soprán: Romana Kružíková
Herec: Jakub Svojanovský
Komorní orchestr: Adam Trunečka, Michal Rajtmajer, David Hernych a Ondřej Bernovský
Tančí: Cyrano – Shoma Ogasawara, Roxana – Anna Yeh
Les Bourgeois
Hudba: Jacques Brel
Choreografie: Ben Van Cauwenbergh
Tančí: Javier Rojas
Le Corsaire
Pas de deux z baletu
Hudba: Ludwig Minkus
Choreografie: Marius Petipa
Tančí: Ksenia Ovsyanick (bývalá první sólistka Berlínského státního baletu) a Osiel Gouneo (první sólista Bavorského státního baletu v Mnichově)
Le soufflé de l’esprit
přizpůsobeno pro studenty baletních mistrovských kurzů Bubeníček 16. a 17. 8. 2025
Hudba: Johann Pachelbel
Choreografie a videoprojekce: Jiří Bubeníček
Kostýmy: Nadina Bubeníček Cojocaru
Tančí: studenti Bubeníček Ballet Masterclasses
L’heure bleue
Hudba: Johann Sebastian Bach a Wolfgang Amadeus Mozart
Choreografie: Jiří Bubeníček
Scénografie a kostýmy: Otto Bubeníček
Tančí /první/ sólisté a sólistky Tokyo City Ballet: Hiromi Oka, Koumei Okada, Yuto Mutai, Ryo Yoshidome, Honoka Ueda, Yuuna Orihara, Azusa Ishizuka, Mone Okada, Takahiro Hayashi a Kenta Fukuda
