Jako většina skladatelů Sovětského svazu měl Gija Kančeli dvě zaměstnání. Živil se jako hudební ředitel a profesor, bokem psal hudbu pro tuctové stranické filmy. Ale v jeho případě, ač samotné filmy upadly v zapomnění, filmová hudba odmítala odeznít. Kančeli, který před rokem zemřel v 84 letech, zachoval nejlepší motivy své filmové hudby ve 33 klavírních miniaturách.
Znáte ten pocit, když vás ta nejlepší hudba chytí pod krkem a nenechá vás dělat cokoliv jiného, dokud neskončí? To vás čeká při poslechu těchto miniatur. Některé jsou napsány pro sólový klavír, jiné pro klavír a flétnu. Na první poslech jsou něžné a konejšivé, ale ve skutečnosti obsahují nesmírné vnitřní pnutí a vyjadřují jakési nevyřknuté smrtelné ohrožení.
Kančeli strávil většinu života ve svém rodném Tbilisi, hlavním městě Gruzie, kde po rozpadu Sovětského svazu propukla občanská válka. Kančeliho tušení nejasné hrozby bez viditelné příčiny má více společného s Beckettem a Pinterem než s jakýmkoliv gruzínským umělcem. Nejefektnější hrozbou je ticho a klid před explozí. Tyto miniatury mě zanechaly ve stavu naprostého rozechvění.
Ketevan Sepašviliová, pozoruhodná klavíristka a hlavní interpretka tohoto alba, přidala do programu Kančeliho dvanáct miniatur pro zpěv a klavír se sopranistkou Madinou Karbeliovou. Každá píseň trvá jen jednu či dvě minuty a nepředstavuje o mnoho více než aforismus. Posluchače ale zneklidní stejným způsobem, jako ony klavírní klenoty na tomto albu. Jsem šťastný, že se tato hudba dochovala. Nechápu, proč se Kančeli nehraje častěji.
Ukázka:
Gija Kančeli: Poetry of Silence
Ketevan Sepašviliová
Temo Kharšiladze
Madina Karbeliová
Label: Gramola
Datum vydání: 7. října 2020
Hodnocení Normana Lebrechta: ****/*****
