Prokofjevův 2. klavírní koncert se hrával nejméně z jeho pěti klavírních koncertů, dokud Jevgenij Kissin před deseti lety nedokázal, že je tento koncert nejen hratelný, ale taktéž se dobře poslouchá. V rané fázi svého vzestupu – opusové číslo je sotva nad desítkou – šlo Prokofjevovi spíše o to, aby byl náročný nežli sympatický. Ale v momentě, kdy Kissin strhl ostnatý plot této skladby, odhalil její jemný vnitřek. Od té doby učinil zával klavírních interpretů z tohoto dříve obávaného koncertu v zásadě diváckou atrakci. Tento týden s ním dokonce Vídeňská filharmonie podniká turné po Japonsku.
Z šesti interpretací tohoto koncertu, které jsem kdy slyšel, je Daniila Trifonovova nejpřitažlivější, jak pro své nonšalantní popření náročnosti tohoto díla, tak pro něco, co by se snad dalo omylem nazvat sentimentalitou. Ač mu není ani třicet let, tento mladý klavírista, který se nedávno stal otcem, disponuje emoční zaujatostí i vyspělostí a jeho dovednosti rostou s každým dalším koncertem. Tato nahrávka, kterou doprovází Mariinský orchestr pod taktovkou Velerije Gergijeva (který předsedal komisi Čajkovského soutěže, kterou Trifonov vyhrál) je povinným poslechem roku, jednou z mála světlých momentů současného období.
Koncert v F dur Alexandra Skrjabina těchto výšek však nedosahuje. Tam, kde je Prokofjev militantní, je Skrjabin změklý a zatímco mladší skladatel je děsivý, starší je nicotně třpytivý. Skrjabinův koncert je plnidlo bez nutriční hodnoty a Trifonovova interpretace, která se snaží vzdávat hold jakémusi pod-Čajkovskému, nechá posluchače žíznit po nápadu, který by měl skus.
Zbývající skladby na tomto dvojitém albu jsou různě poutavé, ale žádná nepřesahuje Prokofjevovu sonátu č. 8. O premiéru této skladby se jednou poprali Emil Gilels se Svjatoslavem Richterem a Trifonov se jí nyní snaží přeinterpretovat jakožto komentář na Prokofjevovu účast ve válečné kinematografii Sergeje Ejezenštejna. Jeho přístup k tomuto dílu je ohromně moderní a asi o milión světelných mil daleko od interpretace Gilelse. Je to také možná nejjasnější svědectví o tom, jak může tento, ještě stále se vyvíjející, hudebník obohatit náš posluchačský život v následujících letech. Toto dvojité album přestavuje dvojitě povinný poslech.
Ukázka:
Silver Age
Sergei Prokofiev
Alexander Scriabin
Igor Stravinsky
Daniil Trifonov
Mariinsky Orchestra
Label: Deutsche Grammophon
Datum vydání: 6. listopadu 2020
Hodnocení Normana Lebrechta: ****/*****
