Severočeské divadlo dnes na svém webu oznámilo, že 1. března 2016 – pár dnů před svými osmdesátinami – zemřela někdejší dlouholetá mezzosopranistka ústecké opery, paní Ludmila Škorpilová.
Ludmila Škorpilová se narodila 19. března 1936 v Praze. Zpěv studovala u Běly Chalabalové na Pražské konzervatoři, později soukromě u Zdeňka Otavy. Do ústeckého divadla byla angažována ve svých třiadvaceti letech a zůstala mu věrná po dlouhá desetiletí, po celou svoji kariéru, a patřila k neodmyslitelným ikonám zdejšího operního souboru. Vytvořila zde celou řadu pozoruhodných rolí, například Dvořákovu Ježibabu či Káču, Smetanovu Martinku, Pannu Rózu, ale i Anežku, Janáčkovu Kostelničku, Mozartovu Donnu Elvíru, Cherubína nebo Dorabellu, Alžbětu v Donizettiho Marii Stuartovně, Verdiho Azucenu, Amneris, Ulriku či Eboli, Bizetovu Carmen, Straussova Oktaviána, Wagnerovu Brangänu.
Opakovaně hostovala i v pražském Národním divadle, a to mimo jiné s Dvořákovou Káčou a Pucciniho Suzuki. Poslední premiérou Ludmily Škorpilové v ústecké opeře byl v roce 1998 Dvořákův Jakobín s její Lotinkou.
„Nestalo se, že by se Lída s někým znepřátelila tak, že by se s dotyčným takzvaně nemuseli. Osobní trable dovedla zažehnávat svým originálním slovníkem, kterým rozesmála každého. Nabízí se otázka, proč při svých uměleckých kvalitách neodešla do většího divadla. Měla nabídku z tehdejší NDR, ale zůstala, snad jí v tomto směru chyběla ctižádost. Anebo – a to je podobnější pravdě – ani o tom neuvažovala, chtěla divadlu prostě sloužit a to dělala, dokud jí síly stačily,“ zavzpomínal na Ludmilu Škorpilovou její někdejší kolega Ladislav Muška na webu ústeckého divadla.
