Jedna z největších postav novodobé taneční historie Pina Bausch, narozená 27. července 1940, ovlivnila vývoj moderního tance v Evropě a ve světě. Německá tanečnice patřila k choreografickým špičkám své doby a její jméno připomněl první evropský hraný 3D film Pina – Tančeme, tančeme, jinak jsme ztraceni, který natočil německý režisér Wim Wenders a v roce 2011 byl uváděn i na Karlovarském filmovém festivalu.
Bausch choreografický způsob se do taneční terminologie zapsal jako taneční divadlo. Její choreografie byly sledem emocionálních obrazů, v nichž se zabývala vzpomínkami, podvědomými touhami, otázkami identity a zejména složitostí vzájemného porozumění mezi mužem a ženou.
Rodačka ze Solingenu pobývala na přelomu padesátých a šedesátých let v USA, kde se inspirovala tehdy progresivními styly významných amerických tanečních modernistů.
Poté se stala sólistkou v nově založeném souboru FolkwangBallett. Jako choreografka debutovala dílem Fragment (1968) na hudbu Bély Bartóka. V letech 1969–1973 zde působila jako umělecká vedoucí, choreografka a tanečnice.
V roce 1973 převzala vedení baletního souboru wuppertalského divadla Arno Wüstenhöfer. Do té doby tradiční repertoár a styl provinční baletní společnosti podrobila radikální proměně, pod jménem Tanztheater Wuppertal Pina Bausch.
Pro tento soubor vytvořila desítky choreografií. V devadesátých letech cestovala se souborem po světě a inspirovala se atmosférou velkých měst, z nichž pak čerpala materiál pro velké choreografické fresky.
Pedro Almodóvar ji obsadil do snímku Mluv s ní, který lze chápat jako poctu této výjimečné umělkyni. Zemřela 30. června 2009.
Foto archiv
