Opera PLUS
  • Recenze
  • Rozhovory
  • Zprávy
  • Chystá se
  • Tanec
  • Inzerce
  • Operní panorama
  • Soutěže
  • Encyklopedie
  • O nás
  • Více
    • Album týdne
    • Čtenářský blog
    • Filmová Hudba
    • Klasika
    • Lifestyle
    • Osobnosti
    • Portréty
    • Postřehy
    • Publicistika
    • Seznamte se
    • Soudobá Hudba
    • Stará Hudba
    • Týden s Tancem
Reading: Societas Incognitorum: CD Giovanni Battista Alouisi
Share
Opera PLUSOpera PLUS
Font ResizerAa
Hledat
Mobilní menu s elegantní animací
  • Recenze
  • Rozhovory
  • Zprávy
  • Chystá se
  • Tanec
  • Inzerce
  • Operní panorama
  • Soutěže
  • Encyklopedie
  • O nás
    • Album týdne
    • Čtenářský blog
    • Filmová Hudba
    • Lifestyle
    • Osobnosti
    • Portréty
    • Publicistika
    • Seznamte se
    • Soudobá Hudba
    • Stará Hudba
Přidejte se největší komunitě o klasické hudbě Přihlásit
Sleduj Nás
© Opera PLUS 2025 - Všechna práva vyhrazena
Hudba

Societas Incognitorum: CD Giovanni Battista Alouisi

Flašar Martin
Published: 14/06/2015
Share
5 Min Read
SHARE

Jak známo, nejlepší soudobou hudbou je stará hudba. Generace skutečně poučených českých interpretů, která vyrostla při studiu staré hudby, je ve středním věku a nyní kolem sebe vidíme, nebo spíše slyšíme, plody její práce. K nejčerstvějším patří CD souboru Societas Incognitorum, jehož vedoucím je Eduard Tomaštík. Dlouhodobě se věnuje dílu italského skladatele Giovanniho Battisty Alouisiho (nebo také Alovisiho), současníka například Adama Václava Michny z Otradovic. Tomaštík Alouisimu věnoval svou disertační práci, obhájenou v roce 2013 na Masarykově univerzitě.

Alouisi, původem z Boloně, později varhaník v bazilice sv. Antonína v Padově, přichází asi koncem roku 1628 do Prahy, kde dokončuje své vzdělání v koleji sv. Bonaventury a později vstupuje do služeb olomouckého biskupa, kardinála Františka Dietrichsteina jako kapelník a sekretář. V roce 1635 se stává představeným minoritského kláštera v Brně. Po smrti kardinála v roce 1636 působí poněkud překvapivě jako farář na jihomoravském venkově. Umírá 20. března 1665 v brněnském minoritském klášteře. Většina jeho díla byla publikována v prestižních tiscích v Benátkách (samozřejmě nikoliv nad Jizerou, ale v jeho rodné zemi).

Na předkládaném CD, na kterém se grafika ztrácí v bílé barvě, jako by se pozvolna vynořovala z paměti, se nachází několik prvotřídních cyklů. Hned první Caelestis Parnasus (1626) v sobě skrývá malou hudební subverzi v podobě angažmá jazzového houslisty Stana Palúcha, se kterým Tomaštík spolupracoval na vynikajícím CD Heroes, recenzovaným na Opeře Plus nedávno (recenzi najdete zde). Když se bavíme o instrumentální stránce nahrávky, nemám k ní jinou poznámku, než že je vynikající a na světové úrovni. Konec konců v seznamu interpretů naleznete nejlepší české hudebníky, jako jsou loutnisté Jan Krejča, Jan Čižmář, houslisty jako Vít Nermut či Eva Kalová, basso continuo tvoří Marek Čermák, Ondřej Michal a František Dvořák. Jedná se ovšem o převážně vokální kompozice. Zde nemohu opět než jen složit poklonu pěvcům Societas Incognitorum ve složení Yvetta Fendrichová, Kateřina Šujanová, Ondřej Múčka, Eduard Tomaštík a Martin Šujan.Natáčelo se v kostele sv. Martina v Lulči a nutno podotknout, že Michal Krystýnek a Václav Vlachý odvedli v tomto ohledu znamenitou práci. Skutečně nevím, co dál k albu napsat. Jsem si vědom toho, že tento text nepřipomíná kritickou reflexi hudební nahrávky, ale tady prostě není co vytýkat. Kdybych chtěl hodně šťourat, mohl bych se ptát, proč se natáčelo v ladění 440 Hz a ne 415 Hz, jak bývá zvykem v barokní hudbě, ale předpokládám, že by mi někdo ze souboru rychle vysvětlil, že varhany v daném chrámu jsou prostě takhle naladěné a nedá se s tím nic dělat. Soubor dostál svému názvu a nic se o něm v bookletu nedočtete, stejně jako o interpretech. To považuji za logické, neboť hudba tohoto charakteru má sloužit výhradně „ad maiorem Dei gloriam“, nikoliv interpretů.

Na disku dále najdete poslední sbírku skladatele Vellus aureum (1640), Caeleste palco (1628) pro sólový hlas a continuo, Harmonicum caelum (1628) komponovanou ve starém renesančním stylu (stile antico) a Contextus musicarum (1637) psaná pro kardinála Dietrichteina a Mikulov.

Celý disk je jednoduše fantastický. Rané italské baroko, které doputovalo až do Brna navíc provedené nanejvýš poučeným a interpretačně mistrným způsobem vás nenechá v klidu. Jen z toho důvodu, že se ostýchám dát nahrávce 100%, dávám 97%, což je podle pravidel Opery Plus nutné zaokrouhlit na 95%. Rozumíte tomu? Nevadí. V každém případě toto CD si pořiďte, protože nic lepšího jsem dlouhá léta v našem prostředí neslyšel.
Hodnocení autora recenze:
95 %

Giovanni Battista Alouisi
Jan Krejča, Jan Čižmář (loutny)
Vít Nermut, Eva Kalová (housle)
Marek Čermák, Ondřej Michal, František Dvořák (basso continuo)
Stano Palúch (housle)
Societas Incognitorum
– Yvetta Fendrichová (soprán)
– Kateřina Šujanová (soprán)
– Ondřej Múčka (kontratenor)
– Eduard Tomaštík (tenor)
– Martin Šujan (bas)
Celkový čas – 67:46
Rok vydání: 2015

– Sonata sesta a 2 violini
– Salve Christi Sancta parents a 2
– La Bonella Canzon a 4
– In puritate cordis mei a 2
– O Gloriola Domina a 2
– Prime Letanie a 4
– Stabat Virgo Maria tenore solo
– Sacramento Caelesti soprano solo
– Salve Regina tenore solo
– Exultavit cor meum soprano solo
– Missa da concerto a 4
– O Domine Iesu Christe a 2
– O felix dies a 4
– Exurgat Deus a 5
– Obsecro Domine a 6

www.societasincognitorum.cz

Autor je muzikolog a vysokoškolský pedagog
Foto Societas Incognitorum

TAGGED:Giovanni Battista AlouisiSocietas Incognitorum
Share This Article
Facebook Email Print
Share
Previous Article Ptali jste se: Jakub Hrůša
Next Article Jakub Hrůša se v Rudolfinu rozloučil s PKF jako její šéfdirigent
0 0 votes
Article Rating
Odebírat
Přihlášení
Upozornit na
guest
guest
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Opera PLUSOpera PLUS
Sleduj Nás
© 2025 Opera PLUS
wpDiscuz
Vítejte zpět!

Přihlášení k účtu

Username or Email Address
Password

Zapomenuté heslo?

Not a member? Sign Up