Představit se na Pražském jaru s tak průzračným a obtížným programem, navíc s možností srovnání s kvartety vystupujícími na pražských pódiích, vyžaduje velkou odvahu. Zvuk všech nástrojů Muchova kvarteta je velmi vyrovnaný a v sále České národní banky, i díky postavení pódia na střed a akustické podpoře zaplněného prostoru, zněl výborně. Zaujala zejména kvalita tónu violistky Veroniky Prokešové a violoncella Pavola Muchy sedícího proti primáriovi. Zvukově nenápadný byl sekundista Andrej Baran. Bohužel celý odpolední koncert byl však výrazně ovlivněn intonační nepřesností primária Juraje Tomka. 
U Schubertovy Kvartetní věty c moll se jedná o jedno z nejcennějších děl kvartetní literatury. Zajímavostí je, že rukopis byl po Schubertově smrti ve vlastnictví Johannesa Brahmse. Je to skladba tajemná, mysteriózní, plná zvratů, jemných pianissim, náhlých crescend v rozmezí dvou taktů, sforzát, akcentů tahem i tlakem a tklivých schubertovských písňových melodií. První housle pádí v divokých a technicky náročných bězích. Hudba zde pulzuje s vášnivou zuřivostí, je plná nervních extází a není zde místo pro malá gesta. Je to dílo, které nelze provádět při domácím muzicírování a vyžaduje primária „par excellence“. A těch není vždy dostatek. Velikosti této kvartetní věty, předznamenávající řetězec pozdních kvartet a symfonií tentokrát nebylo dosaženo.
Skladba slovenského skladatele Ilji Zelenky je osobitou poctou Beethovenovi. Citátem je úder kotlů a téma Houslového koncertu op. 61. V díle je však příliš mnoho děje, lidových melodií, jazzových rytmů, filmových ploch, seriální techniky a barevných pozlátek, aby posluchač byl schopen pochopit tolik potřebnou linii hudebního myšlení a logiku hudební struktury.
Současně s komponováním Trojkoncertu, Appassionaty, 4. klavírního koncertu a 4. symfonie vznikly Razumovské kvartety Ludwiga van Beethovena. Na tato díla je nutno nahlížet jako na nový svět harmonií, rytmů a stylu. Náročnost obsahu Kvartetu č. 1 F dur by vystačila na další velkou symfonii. Technická a rytmická obtížnost vyžaduje stejného nasazení jako pro interpretaci skladatelova koncertu. Úvodní Allegro, často označované jako „Eroika v kvartetní literatuře“ začalo velmi rychle, v průběhu věty neudrželo tempo a docházelo místy k nesouhře. V tempu a formě unikátní Scherzo bylo však souborem analyzováno velmi podrobně. Zednářská 3. věta Adagio molto e mesto nebyla volbou tempa nejtklivějším Beethovenovým smutečním pochodem, byla spíše andantem a na attacca finále Allegro. Thème Russe už Muchovu kvartetu nezbývalo sil.
Koncert, přerušovaný potlesky mezi větami závěrečného kvarteta, byl obecenstvem vlažně přijat a na přídavky již nedošlo.
Hodnocení autora glosy: 45 %
Pražské jaro 2015
Víkend komorní hudby I
Muchovo kvarteto
Juraj Tomka (housle)
Andrej Baran (housle)
Veronika Prokešová (viola)
Pavol Mucha (violoncello)
23. května 2015 Sál České národní banky Praha
program:
Franz Schubert: Kvartetní věta c moll D 703
Ilja Zeljenka: Smyčcový kvartet č. 7 „Pocta Beethovenovi“
Ludwig van Beethoven: Smyčcový kvartet F dur op. 59/1 „Razumovský“
Foto Ivan Malý
