První filmové připomenutí významného operního skladatele Josefa Myslivečka (1737–1781) představuje dokumentární film Zpověď zapomenutého. Jeho režisérem je Petr Václav. Snímek ukazuje divákovi portrét skladatele, jeho osobnost, osud, hudbu a místa, kde působil. Pohlíží ale i do zákulisí příprav Myslivečkovy opery Olimpiade, kterou před dvěma lety nastudoval renomovaný dirigent Václav Luks se svým orchestrem Collegium 1704. Film byl dnes představen novinářům.
Distribuci bude mít podle producenta Jana Macoly spíše omezenou na artová a některá regionální kina a na hudební festivaly.
„Myslím, že to byl film, který mi dal největší hlavolam ze všeho, co jsem zatím dělal,“ řekl Václav. Původně chtěl sledovat Luksovu práci při přípravě opery, být mezi zpěváky a inscenaci prožít. Nechtěl vytvořit jen film o úspěších českého skladatele, který se proslavil v Itálii.
„Ta síla té hudby je představena v hudbě samotné,“ poznamenal. Zajímalo jej, jak člověk zasažený nemocí a trpící, Mysliveček se ke konci života léčil na syfilis, se dovede dostat k obrovským uměleckým výkonům. Jako kameramana pražských scénických a orchestrálních zkoušek si přizval známého dokumentaristu Miroslava Janka. Snímek vznikal podle Václava komplikovaně dva roky, protože mezitím natočil hraný film Cesta ven, nedávno oceněný Českými lvy a Cenami české filmové kritiky, a film Nikdy nejsme sami. Ten by měl jít na podzim do distribuce.
Zpověď zapomenutého se částečně noří do historie, ale neinscenuje ji. Zároveň se dívá do současnosti a současné Itálie, jak se od doby, kdy skladatel žil, změnily. Natáčelo se nejen v Itálii – v Neapoli, Benátkách, Bologni, Florencii, ale i v krajinách Zaalpí. Senzitivní záběry z Itálie pořídil Václav ruční kamerou. Snaží se v nich vzpomínat na osmnácté století. Sám jako stipendista prestižní Francouzské Akademie v Římě strávil více než tři roky prací na historických rešerších, studiem Myslivečkova života, tehdejší doby a italské opery.
Václav podle svých slov hledal klíč, jak natočit záběry, které nejsou zcela realistické a v nichž je duch místa, kde tehdy Mysliveček pobýval. Snímek ukazuje také práci současných interpretů, kteří mají z Myslivečkovy hudby radost. Zpověď skladatele vypráví hlas Karla Rodena.
Dokument je podle Václava „malým filmem na cestě k hranému filmu“ o Myslivečkovi, který bude v kostýmech a ve svíčkovém světle. Pracovat na něm režisér začne hned po uvedení snímku Nikdy nejsme sami.
Foto archiv
