Opera PLUS
  • Recenze
  • Rozhovory
  • Zprávy
  • Chystá se
  • Tanec
  • Inzerce
  • Operní panorama
  • Soutěže
  • Encyklopedie
  • O nás
  • Více
    • Album týdne
    • Čtenářský blog
    • Filmová Hudba
    • Klasika
    • Lifestyle
    • Osobnosti
    • Portréty
    • Postřehy
    • Publicistika
    • Seznamte se
    • Soudobá Hudba
    • Stará Hudba
    • Týden s Tancem
Reading: Pražský filharmonický sbor jubilejně
Share
Opera PLUSOpera PLUS
Font ResizerAa
Hledat
Mobilní menu s elegantní animací
  • Recenze
  • Rozhovory
  • Zprávy
  • Chystá se
  • Tanec
  • Inzerce
  • Operní panorama
  • Soutěže
  • Encyklopedie
  • O nás
    • Album týdne
    • Čtenářský blog
    • Filmová Hudba
    • Lifestyle
    • Osobnosti
    • Portréty
    • Publicistika
    • Seznamte se
    • Soudobá Hudba
    • Stará Hudba
Přidejte se největší komunitě o klasické hudbě Přihlásit
Sleduj Nás
© Opera PLUS 2025 - Všechna práva vyhrazena
Hudba

Pražský filharmonický sbor jubilejně

Veber Petr
Published: 06/02/2015
Share
5 Min Read
SHARE

Osmdesáté výročí vzniku Pražského filharmonického sboru vyvolalo v život mimořádný koncert, jímž těleso vyprodalo 5. února Dvořákovu síň Rudolfina. Byl to koncert v první řadě sloužící umění, koncert naštěstí „slavnostní“ především dramaturgií a interpretační úrovní, svým programem, tedy nikoli proslovy a hosteskami. Společenská stránka věci se za přítomnosti ministra kultury, někdejších členů a členek sboru a řady osobností střídmě odehrála až po skončení koncertu.

Sbormistr Lukáš Vasilek stojí v čele sboru už osm let. Od začátku je jasné, a potvrzuje se to čím dál víc, že je zde – přes ještě stále docela nízký věk – plně na svém místě. Nebojí se náročného a capellového repertoáru. Připravuje sbor i pro vokálně-symfonické projekty dokonale. A když je na něm – jako v tomto případě – dirigování samostatného vlastního programu, tak je hodna obdivu jeho vážná, až urputná snaha dosáhnout maxima, aniž by ovšem očividná cílevědomost, soustředění a náročnost stály v cestě muzikalitě.Koncert k připomenutí jubilea sboru a k oslavě výročí uměleckou prací sestavil sbormistr ze tří odlišných děl – kontrastně, různorodě, charakteristicky. Tři Brucknerova moteta uprostřed programu byla tím nejkrásnějším příkladem umění a capellového zpěvu. Romanticky rozmáchle dirigovaná, inspirovaná k velkým gradujícím plochám, v úžasně široké dynamice, s plným zvukem i ve ztišení, barevně čistá, tekoucí, v plnosti propojená. Úvod a závěr programu naopak podepřely nástroje. Stravinského Svatba, to je partitura, která se u nás rozezní koncertně málokdy. Nejen kvůli nutnosti sehnat dohromady vedle bicích i čtyři klavíry, ale také a hlavně kvůli své náročnosti – přesná souhra není v rytmické pregnantnosti a proměnlivosti originálního jazyka, moderního i po sto letech, nijak samozřejmá.Proslulé dílo inspirované folklorními rituály, záměrně archaické a syrové, ale i strojově odosobněné, bylo v tomto případě nastudováno a provedeno skvěle, ale stálo to jistě hodně energie. Ostatně, i pro publikum je to docela hutné sousto… Finální skladba programu byla naopak značně „jedlá“ a plynula snadněji. Má sazbu, která padne interpretům do ruky a publiku do ucha jakoby sama – Gloria současného britského autora Johna Ruttera stojí totiž svou přístupností až na hraně líbivosti. Je to hudba současná, zvukově okořeněná, neotřelá, ale přesto velmi přehledná a předvídatelná. Sbor je podpořen varhanami a až bigbandově znějícími žesti a svižné jubilace se stupňují v působivých gradacích vzbuzujících libost. Občas je možné se jí poddat…Šlo o efektní tečku, skvěle provedenou, současně o zajímavý vhled do anglosaského repertoáru, který u nás běžně ke slyšení není. Právě to je nesporný klad zařazení tohoto díla, fakt, který netřeba nijak odsuzovat. Vyvažuje-li Pražský filharmonický sbor ve svých vlastních koncertech tradiční díla romantického okruhu těžší moderní hudbou, ale i takovýmito podněty – a celkově právě takovouto mnohostranností – pak právem boduje.Autorem působivého přídavku byl švédský skladatel Jan Sandström. Německou protestantskou píseň Es ist ein Ros entsprungen v Praetoriově renesančním aranžmá oděl do vrstvy dalšího mnohohlasého vokálního oparu rozostřených harmonií. Sbor se v tomto okamžiku rozdělil na dva a zazpíval vděčnou věc s úžasnou hlasovou kulturou. Zopakování strhujícího finále Rutterovy skladby bylo pak nakonec už jen logickou, i když asi ne nezbytnou tečkou. Sbor tímto večerem pražské hudební dění doslova ozdobil. Tím spíš, že je v dnešní době podobných ryze vokálních koncertů jako šafránu.Hodnocení autora recenze: 99 %

Slavnostní koncert k 80. výročí
Sbormistr: Lukáš Vasilek
Pražský filharmonický sbor
5. února 2015 Dvořákova síň – Rudolfinum Praha

program:
– Igor Fjodorovič Stravinskij: Svatba (pro sóla, smíšený sbor, čtyři klavíry a bicí)
– Anton Bruckner: Moteta – výběr
– John Rutter: Gloria (pro sóla, smíšený sbor, žestě, varhany a bicí)
přídavky:
– Jan Sandström: Es ist ein Ros entsprungen
– John Rutter: Gloria (pro sóla, smíšený sbor, žestě, varhany a bicí)

www.filharmonickysbor.cz

Foto Petra Hajská

TAGGED:Lukáš VasilekPražský filharmonický sbor
Share This Article
Facebook Email Print
Share
Previous Article Čtvrtstoletí od úmrtí brněnského barytonisty Františka Roeslera
Next Article Amadeus ve Stavovském divadle (volně na motivy Kouzelné flétny)
0 0 votes
Article Rating
Odebírat
Přihlášení
Upozornit na
guest
guest
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Opera PLUSOpera PLUS
Sleduj Nás
© 2025 Opera PLUS
wpDiscuz
Vítejte zpět!

Přihlášení k účtu

Username or Email Address
Password

Zapomenuté heslo?

Not a member? Sign Up