Dantovské variace jsou multižánrovým představením tanečního souboru 420 PEOPLE a známých herců, Davida Prachaře a scénáristky a herečky Lucie Trmíkové, dobře zapadající do dramaturgie experimentální scény NoD. Představení Peklo, inspirované první částí renesančního literárního pokladu Danteho Aligieriho Božské komedie, mělo premiéru 30. září 2014 na experimentální scéně NoD v Praze a ve spolupráci s libereckým Divadlem F. X. Šaldy bylo již uváděné i na jeho velkém jevišti. 
Scénář vznikl intenzivním studiem Danteho předlohy a práce s textem je velmi výmluvná, atakující i dnešní společnost a problémy, v kterých se ocitá. Dílo, jak je všem jasné, je plně nadčasové. Lidé se svým vnitřním trýzněním a trápením se vlastně moc nemění a tak cíl, který si celá skupina herců a tanečníků vytyčila, je splněn dokonale. „Peklo není místo, ale stav duše„, celá skupina komentuje scénický záměr. Peklo je analyzováno v několika úsecích, jako peklo v přítomnosti, bezmoci, peklo hříchu, peklo pýchy, sobectví, slepoty, lhostejnosti nebo nenalezení cíle a sebe sama.
David Prachař, nejen v roli vypravěče, je průvodce Peklem, ale v dalších měnících se situacích se stává zároveň trýzněným i trýznitelem. Podobně je vystavěna role Lucie Trmíkové, která některé scény komentuje, provází, je provázena.
Chvílemi má divákům tuhnout krev i naopak by měly pohybové a strastiplné obrazy vyvolávat smích i lechtivé erotické představy. Protože hřích je průvodcem lidské existence. Taneční soubor Nataši Novotné a Václava Kuneše spolu s dalšími tanečníky Alexandrem Volným, Štěpánem Pecharem jsou vlastně hlavními aktéry divadelních výjevů. I když se ryze o taneční výstupy nejedná a zdánlivě jsou v druhém plánu, za silou a významem slova. Chvílemi jsou jejich akce akrobatické. Nastavují na stůl a na něj několik židlí – stoliček, na ně jedna dvojice tanečníků balancuje, riskuje na malinkém prostoru, chce dosáhnout vrcholu, možná chce utéct, zmizet. Některá popisovaná zastavení jsou doprovázena houpáním, vyvěšením na laně. Napětí hraničních stavů, to je základním faktorem současného tance a jeho prostředků, takže to není pro pohybový slovník nové.
Kostýmy barevně vymezují hlavně černou, bílou a šedivou, černé paruky „à la mikádo“, černé lodičky na vysokých podpatcích, v šedém bezbarvém prostoru NoDu doplněno studenými zářivkami, manipulujících prostor i vymezujících některé i stlačené vize. Skrumáž blízko sebe natlačených těl a obličejů – grimas „ksichtů“, kterými rádoby komicky vytváří jakýsi reliéf, vyvolává opět výjev pekelného scénáře.
Cesta pokračuje: divoká rozjívenost, matná bezbřehost a nuda, extravagantnost, extáze zdivočelých smyslů se násobí a simultánně zmnožují ve „výronech“ lidské mysli a představivosti. Zvláště podpořená kostýmním záměrem (tanečníci mají černý roláček, bílé slipy, nikoli suspenzory, šedavé průhledné punčocháče – legíny, lodičky, paruky, nalíčené rty) a světelným scénickým příšeřím zářivek a bílého světla – více než červených motivů – konvenují vysvětlení Pekla jako prostoru, místa, kde není vedro, ale naopak chlad a zima. Výtvarné zařazení diváka utvrzuje, že jsme v současnosti, že vše se nám stává a může stát, že jsme to my a naše duše, která je neustále rozčilená, uštvaná a štvaná jako divá zvěř. Ke klidu nedochází a možná nedojde.
Inscenaci by bylo dobré vidět víckrát, aby se obrazy i obrazce chování mohly spojit s atakujícím a filozofickým smyslem slova. Určitě by prospělo ji vidět na tradičním jevišti s diváckým odstupem, protože by jistá dávka divadelního efektu i jeho vnímání vyrovnala s energií velkých herců, šíří slov a tanečního pohybu, který na malém prostoru ztrácí účinek.+++
===
Hodnocení autorky recenze: 70 %
Peklo – Dantovské variace
Choreografie: Václav Kuneš a tanečníci/e
Režie: Jan Nebeský
Scénář: Lucie Trmíková
Hudba: Jan Šikl
Kostýmy: Petra Vlachynská
Light design: Jan Mlčoch
(koprodukce 420PEOPLE / Experimentální prostor NoD / Jedl o.s)
Premiéra 30. září 2014, Experimentální prostor NoD Praha
(psáno z reprízy 27. 10. 2014)
Účinkují: Lucie Trmíková, David Prachař, 420PEOPLE – Václav Kuneš, Nataša Novotná, Štěpán Pechar, Alexandr Volný
www.420people.org
Foto Pavel Hejný, Fabiana Mertová
