Před sto devadesáti lety, 2. března 1824, se v Litomyšli narodil hudební skladatel Bedřich Smetana. Už během svého života patřil mezi čelné představitele české hudby a národní kultury vůbec, což do značné míry platí i dnes. Vždyť kdo by neznal například jeho cyklus symfonických básní Má vlast nebo operu Prodaná nevěsta. Fanfáry ze Smetanovy opery Libuše pak při slavnostních příležitostech doprovázejí příchod prezidenta České republiky.
Smetana se narodil v rodině zámeckého sládka, který byl i amatérským muzikantem. V roce 1843 odešel z rodné Litomyšle do Prahy, kde navzdory přání svého otce studoval hudební kompozici a řadu let působil jako učitel hudby. Pro jeho umělecké zrání měl velký význam pětiletý pobyt ve švédském Göteborgu, kam se uchýlil v roce 1856.
Po návratu do Prahy se chtěl Smetana zapojit do dění kolem Prozatímního divadla, přičemž jeho cílem bylo vytvořit moderní českou operu. Zpočátku se však prosazoval jen s obtížemi. Až úspěch opery Braniboři v Čechách a především dodnes nejhranější Prodané nevěsty pomohl Smetanovi v roce 1866 do Prozatímního divadla. V té době také složil trojici slavných oper – Dalibora, Libuši (jež se dočkala slavnostní premiéry při otevření Národního divadla v roce 1881) a Dvě vdovy.
V roce 1874 Smetana ohluchl a stáhl se do ústraní. Skládal však dál. V samotě jabkenické myslivny, hluchý a zničený počínající nervovou chorobou, vytvořil své vrcholné skladby: cyklus šesti symfonických básní Má vlast, kvartet Z mého života a také další tři opery – Hubičku, Tajemství a Čertovu stěnu. Známý skladatel zemřel 12. května 1884 v pražském ústavu pro duševně choré.
