Letní slavnosti staré hudby nepřinášejí zapomenutou hudbu jen z hlubokých historických vrstev či exotických dálek. Občas se stačí podívat docela blízko, třeba na období důvěrně známého vídeňského biedermeieru, a i zde člověk může objevit neznámý mikrokosmos hudby kdysi živé a hojně hrané.
Mezinárodní trio mladých hudebníků Laterna Magica si dalo za cíl představit 4.srpna v Břevnovském klášteře hudbu měšťanského salonu raného 19. století, odlehčená dílka, úpravy slavných mistrů i miniatury pro nenáročné domácí muzicírování. Ale i zde byl prvek překvapení – neznámý nástroj csakan, na který hrály Nathalie Houtman a Laura Pok, doprovázeny klavíristou Raphaëlem Collignonem.
Csakan věren svému jménu vypadá jako kratší vycházková hůlka, ale ve skutečnosti je to zobcová flétna a přesně tak i zní. Říká se, že v rukách maďarských, chorvatských či slovenských pastevců csakan sloužil také jako osobní zbraň. Nástroj byl populární v rakouském prostředí v první polovině 19. století, z podoby píšťaly se později vyvinul do tvaru hoboje. Pro svou cenovou dostupnost a technickou schůdnost se stal oblíbeným nástrojem amatérů, ovšem měl i své virtuózy, například Antona Heberleho, který jej sestrojil a uvedl na koncertní pódium v Budapešti, odkud o něm pochází první zmínka z roku 1807, nebo vídeňského dvorního hobojistu Ernsta Krähmera. Trio Laterna Magica představilo v několika číslech Krähmerovy skladby – úhledná dua, romance či variace. Celkem se dochovaly pro tento nástroj asi čtyři stovky publikovaných skladeb, mimo jiné s doprovodem klavíru či kytary.
Samotný koncert měl co nejvíce připomínat průběh vídeňské salonní slavnosti, proto byly skladby v programu navíc prokládány klavírní improvizací podle pravidel z příručky Carla Czernyho. Na úvod zazněla úprava Mozartovy předehry k Figarově svatbě (aranže z dílny tria Laterna Magica). Následovaly miniatury Ernsta Krämera pro dva csakany sólo a pro jeden csakan s klavírem, takové perličky v didaktickém stylu, které by byly ozdobou školních předehrávek. Collignonova klavírní improvizace, přece jen vzrušivějšího raně romantického stylu, vplynula přímo do Mozartova Divertimenta D dur. Po přestávce pokračoval program Diabelliho Notturnem a opět brilantními variacemi Krähmera. Úpravě pro csakany neunikl ani Rossini a jeho Sonáta pro smyčce č. 1 G dur. To už je osud nekonvenčních nástrojů a seskupení, že si musejí hodně literatury upravovat pro svůj účel. Podmínky omezeného domácího muzicírování ostatně vyžadovaly totéž.
Obě flétnistky hrály s maximálním soustředěním, s vytříbenou technikou a ve velmi živých tempech (občas až komicky přetažených jako hrací strojek). Skláněly se nad party jako dvě pilné včelky a neúnavně, bezchybně spřádaly všechny ty brilantní, hravé a skotačivé figurace a myšlenkově nenáročné melodie. Téma, které by vás překvapilo svou hloubkou a naléhavostí, bychom v této literatuře asi hledali marně. Raphaël Collignon improvizoval a doprovázel obě flétnistky hutným a příjemným tónem na repliku historického pianoforte.
Hausmusik
Salonní hudba Biedermeieru
Laterna Magica
Nathalie Houtman, Laura Pok – csakan
Raphaël Collignon – kladívkový klavír
Letní slavnosti staré hudby 2011
4.srpna 2011 Tereziánský sál Břevnovského kláštera Praha
program:
W.A.Mozart, E. Krähmer,A.Diabelli, W. A. Mozart, G.Rossini