Jeden z nejlepších mozartovských tenorů současnosti. Právě tak lze bez jakéhokoli zveličování označit slovenského tenoristu Pavola Breslika. Teď se o tom mohla přesvědčit i Praha, při koncertě ve Stavovském divadle Mozartovy narozeniny 2010.
Pavol Breslik se v partiturách velkého Amadea pohybuje jak ryba ve vodě a s evidentní radostí si je vychutnává a pohrává si s nimi s obdivuhodnou lehkostí. Jeho hlas je úžasně vyrovnaný, se skvěle opřenými výškami, ač ne velký, tak dostatečně průrazný a příkladně pohyblivý. Ocenit je třeba i nesmírnou ladnost jeho frázování, obrovskou výrazovou škálu i úchvatná piana ve výškách. Tak se zpívá Mozart! Jaký to je jen rozdíl oproti tomu, čeho jsme byli svědky před pár dny při zatím poslední mozartovské premiéře ve Stavovském.
Jako partnerku vybralo Národní divadlo Pavolu Breslikovi pro jeho pražský koncert sopranistku Marii Fajtovou. Především k její smůle. Fajtová totiž z této konfrontace nemohla vyjít vítězně. Je sice znát, že třeba Donnu Annu z Giovanniho má zažitou a propracovanou, její rondo jí vyšlo velmi dobře. Avšak hned první číslo, árie Konstance z Únosu ze serailu, postrádalo větší výrazové propracování i onu „mozartovsku jiskru“, prostě vyznělo šedivě a mdle. Vypjatý part Elektry z Idomenea pak pro typ hlasu Marie Fajtové podle mého soudu vůbec není. Groteskně při dotyčné árii navíc působily zpěvaččiny noty, spíš přípomínající „skládačku“ Leporella, jejíž počáteční listy brzy skončily u první řady návštěvníků. Stejně tak zarážející bylo, že část partu Fiordiligi musela Fajtová jen pár dnů po premiéře této opery, v níž účinkovala, tentokrát zpívat z listu.
Velmi zvědav jsem byl na to, jak si s Mozartem poradí orchestr Collegium 1704 s dirigentem Václavem Luksem, zvyklý přece jen na trochu jiný styl hudby. Jejich nastudování budilo dojmem pečlivosti, především pak v orchestrálních částech, interpretaci baletní hudby z Idomenea lze dokonce označit za výtečnou, a to i přes poněkud mozartovsky nezvykle „tvrdý“ zvuk a evidentně nepříliš dobrou akustiku Stavovského divadla při umístění hráčů na jeviště. Především v áriích ale byly občas slyšet drobné nepřesnosti, hlavně v sekci dechů (předehra ke Cosi fan tutte).
Snad měl ale tentokrát Wolfgang Amadeus přece jen – díky Pavolu Breslikovi – radost. Připomeňme ještě závěrem náš rozhovor se slovenským tenoristou, který jsme před časem na našem webu přinesli. Najdete jej zde.
Mozartovy narozeniny
Praha Stavovské divadlo 27.1.2010
Pavol Breslik (tenor)
Marie Fajtová (soprán)
Collegium 1704
Dirigent Václav Luks
program:
Le nozze di Figaro
– předehra
Die Entführung aus dem Serail
– Konstanze, dich wiederzusehen (Belmonto)
– Martern aller Arten (Konstance)
– Ich baue ganz auf deine Stärke, vertrau´, o Liebe! deiner Macht! (Belmonto)
Der Schauspieldirektor
– předehra
Don Giovanni
– Ma qua mai s´offre…Fuggi, crudele, fuggi! (Donna Anna, Don Ottavio)
– Crudele!-Ah, non, mio bene…Non mi dir,… (Donna Anna)
– Dalla sua pace (Don Ottavio)
—
Idomeneo
– No. 32 balet
– Vedrommi intorno (Idomeneo)
– D’Oreste, D’Aiace (Elektra)
– Ah, qual gelido oror… Il padre adorato (Idamante)
Cosi fan tutte
– předehra
– Come scoglio immoto resta (Fiordiligi)
– Un´aura amorosa (Ferrando)
– Fra gli amplesi in pochi istanti (Fiordiligi, Ferrando)