Václav Luks dirigoval s hlubokým porozuměním
Koncert otevřela Missa Circumcisionis Domini nostri Jesu Christi ZWV 11, slavnostní mše z roku 1728, která zaujímá v rámci Zelenkova odkazu mimořádné místo. Ve druhé části večera zazněl Händelův raný opus Dixit Dominus HWV 232, překypující rytmickou energií, afektovou dramatičností i vokální virtuozitou. Výsledkem byl koncert, který posluchače doslova vtáhl do intenzivního proudu hudby, v němž se rozmanité zvukové přívaly střídaly s takovou přesvědčivostí a silou, že se celý večer proměnil v jakousi alchymistickou tavicí nádobu emocí.
Zelenkova Missa Circumcisionis vznikla v roce 1728 jako slavnostní mše, zkomponovaná k liturgickému svátku Obřezání Páně (1. ledna). Patří k nejbohatěji instrumentovaným Zelenkovým mešním kompozicím, v nichž slavnostní lesk tří trubek, tympánů a dvou lesních rohů kontrastuje s jemností detailní práce s barvou (například v části Qui tollis, kde se sopránový a altový duet snoubí s něžnými sóly hoboje a houslí). Hudební celek staví Zelenka na dynamické kontrastnosti, výrazové vrstevnatosti a mistrné práci s kontrapunktem.
Již úvodní Kyrie eleison otevřelo prostor pro gradovanou výstavbu, v níž se střídaly masivní sborové vstupy s brilantními polyfonními pasážemi. Václav Luks vedl Collegium 1704 s hlubokým porozuměním a tok mše udržoval plynulý, ale energický a vnitřně soudržný. Sólisté – sopranistka Tereza Zimková, altistka Aneta Petrasová, tenorista Ondřej Holub a basista Tomáš Šelc – se uplatnili v komorních ansámblových částech, jež prosvětlovaly monumentální sborové celky a přinášely do mše potřebné barevné i výrazové odstíny. Závěrečná část Dona nobis pacem pak hudebně završila spojení duchovní naléhavosti s brilantní kontrapunktickou výstavbou.
Barokní hudba není muzeálním artefaktem
Na Zelenkovu mši bezprostředně navázalo Händelovo Dixit Dominus, zkomponované v roce 1707 během jeho pobytu v Římě. Toto dílo dvaadvacetiletého skladatele překvapuje nejen technickou bravurou a invenčností, ale také mimořádnou vyzrálostí v práci s formou a afektem. Händel se v něm inspiroval také římskou barokní architekturou, jejíž monumentalitu a dramatičnost dokázal převést do hudební podoby s nebývalou sugestivitou. Dixit Dominus tak získalo kontury exaltované vokální fresky, pulsující energií, rytmickými zlomy a efektními kontrasty.
Collegium Vocale 1704 podalo v této náročné kompozici mimořádně soustředěný výkon, v němž se preciznost rytmu a intonace snoubila s expresivním nasazením. Již úvodní Dixit Dominus zaznělo s údernou razancí, která strhla posluchače do dramatického toku. Sólisté Tereza Zimková a Pavla Radostová (soprán), Aneta Petrasová (alt), Ondřej Holub (tenor) a Tadeáš Hoza (bas) plynule vystupovali z ansámblového tkaniva do výrazově bohatých sólových pasáží a přirozeně tak rozvíjeli plynulou výstavbu celého díla. Vnitřní napětí mezi sborovými explozemi a jemnějšími úseky dosáhlo vrcholu zejména v lyrické části De torrente in via, v níž se ženské hlasy spojily s jemně vedeným instrumentálním doprovodem v téměř kontemplativním výrazu. Závěrečné Gloria Patri et Filio pak přineslo emocionálně vygradované finále, které korunovalo večer v duchu triumfální oslavy.
Collegium 1704 pod vedením Václava Lukse tak opět předvedlo, že barokní hudba v jeho podání není muzeálním artefaktem, ale živým, dýchajícím organismem, který dovede strhnout jak detailní propracovaností, tak silou celkového výrazu. Koncert 9. září 2025 působil jako ozvěna dávného alchymistického umění, které dokáže ze zvuku a ticha vytvořit něco trvale přítomného.
Svatováclavský hudební festival: Václav Luks & Collegium 1704
9. září 2025, 18:00 hodin
Evangelický Kristův kostel, Ostrava
Program
Jan Dismas Zelenka: Missa Circumcisionis Domini nostri Jesu Christi ZWV 11
Georg Friedrich Händel: Dixit Dominus HWV 232
Účinkující
Tereza Zimková – soprán
Pavla Radostová – soprán
Aneta Petrasová – alt
Ondřej Holub – tenor
Tadeáš Hoza – bas
Tomáš Šelc – bas
Collegium Vocale 1704
Collegium 1704
Katharina Andres, Eleonora Trivella, Petra Dámec Ambrosi – hoboj
Hans-Martin Rux, Astrid Brachtendorf, Aline Théry – clarina
Jiří Tarantík, PetrŠálek – lesní roh
Ádám Maros – tympán
Václav Luks – dirigent
