Album týdne Normana Lebrechta: Žena, která odmítla Šostakoviče. Pět symfonií mezi vírou a krutostí

Galina Ustvolská (1919–2006), žačka Dmitrije Šostakoviče, přezdívaná „dáma s kladivem“, bývá označována za nejtemnější hlas ruské hudby 20. století. od interpretů vyžadovala naprosté odevzdání. Její hudba je neúprosná, asketická a syrová – místo útěchy přináší spíš konfrontaci s bolestí, vírou a hněvem – ale možná slyšíme i ozvěnu života stráveného v dobrovolné samotě... Pět jejích symfonií v podání Londýnského filharmonického orchestru hodnotí tento týden ve své pravidelné recenzi britský hudební kritik Norman Lebrecht.

Norman Lebrecht
3 minut čtení
Galina Ustvolskaya: Symphonies Nos 1–5 (zdroj BIS)

Galině Ustvolské se lidé obvykle nejprve dozví, že její učitel kompozice, Dmitrij Šostakovič, ji na počátku padesátých let požádal o ruku. Ona jej však odmítla a později pak pronesla, že „zabil její nejlepší city“. Přesto na ni Šostakovič vzpomínal s jistou vřelostí – citoval její trio ve svém Pátém smyčcovém kvartetu a znovu později v Suitě na verše Michelangela Buonarrotiho.

Tím se dostala nejblíže ke slávě, po níž však nikdy netoužila. Třicet let vyučovala hudbu na leningradské konzervatoři, žila sama a do svého bytu nikoho nepouštěla. Její díla měla náboženský ráz, což bylo pro sovětské úřady nepřijatelné. Po pádu komunismu se zúčastnila několika provedení svých skladeb, žádná ji však neuspokojila. Zemřela v prosinci 2006 ve věku osmaosmdesáti let.

Ustvolská složila pět symfonií. DruháTřetí Čtvrtá jsou založeny na textech mnicha z 11. století a nesou názvy „Pravé a věčné blaženství“„Ježíši Mesiáši, spasiž nás“ a „Modlitba“. Její ponurá zbožnost a oddanost pravoslaví je zdůrazněna drtivými salvami bicích, což může po čase působit únavně. Pátá symfonie, nazvaná „Amen“, je zhudebněním Otčenáše v ruštině. Trvá třináct minut a je jejím posledním dokončeným dílem – kontemplativním, a přece planoucím vnitřním hněvem.

Nejvýraznějším dílem je její První symfonie (1955–56), dílo od prvního do posledního tónu naprosto svébytné. Na polemikách o dětské práci italského komunistického spisovatele Gianniho Rodariho se symfonie nese pomalým krokem temnou propastí lidské bídy a utrpení, které ve druhé větě povznášejí do transcendentní roviny čisté, nepokořené hlasy dvou chlapců, líčících tíživý svět.

Ustvolská tvrdila, že ke zhudebnění těchto textů byla přinucena, ale její hněv a soucit se přeslechnout nedají. Tato symfonie přímo volá po živém provedení v koncertní síni. Londýnský filharmonický orchestr ji nahrál ve zkušebně, pod vedením švédského dirigenta Christiana Karlsena. Zvukový mistr Dave Rowell dokázal s nahrávkou zázraky. A mladí pěvci, Oliver Barlow Arlo Murray, si za svůj výkon zaslouží snad celý pytel sladkostí. Bude mít LPO někdy prostředky, aby uvedli tuto symfonii naživo?

Galina Ustvolskaya: Symphonies Nos 1-5

Galina Ustvolskaya: Symfonie č. 1
I. [♩= 60], IIa. Ciccio, IIb. Carousel, IIc. Saturday evening, IId. The boy from Modena, IIe. Buy jumble, IIf. Waiting room, IIg. When factory chimneys die, IIh. Sun, III. [♩= 108]
Galina Ustvolskaya: Symfonie č. 2 “True and Eternal Bliss!” (Pravé a věčné blaženství)
Galina Ustvolskaya: Symfonie č. 3 “Jesus Messiah, Save us!” (Ježíši Mesiáši, spasiž nás)
Galina Ustvolskaya: Symfonie č. 4 “Prayer” (Motlitba)
Galina Ustvolskaya: Symfonie č. 5 “Amen”

Oliver Barlow, Arlo Murray – zpěv
London Philharmonic Orchestra
Christian Karlsen – dirigent

Label: BIS
Datum vydání: 24. října 2025

Hodnocení Normana Lebrechta: ****

Sdílet článek
0 0 hlasy
Ohodnoťte článek
Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře