František Belfín

František Belfín byl český hudební skladatel a dirigent, který se proslavil především jako dlouholetý vedoucí Filmového symfonického orchestru a autor filmové hudby. Narodil se 11. července 1923 v Klatovech a zemřel 25. února 1997 v Praze ve věku 73 let.

3 minut čtení

František Belfín byl český hudební skladatel a dirigent, který se proslavil především jako dlouholetý vedoucí Filmového symfonického orchestru a autor filmové hudby. Narodil se 11. července 1923 v Klatovech a zemřel 25. února 1997 v Praze ve věku 73 let.

Životopis

Belfín pocházel z hudební rodiny – jeho otec byl výborný fagotista působící v operních orchestrech napříč střední Evropou. Mladý František studoval v letech 1934-1942 na reálném gymnáziu v Brně, poté nastoupil v roce 1943 na Konzervatoř v Brně, kde studoval kompozici. Během německé okupace působil v Brně jako tympánista a korepetitor v místním divadle. Po válce pokračoval ve studiích na pražské konzervatoři (1945-1946) a v roce 1964 dálkově dokončil obor dirigování na brněnské konzervatoři. V roce 1947 nastoupil jako dirigent do plzeňské opery, kde se postupně vypracoval na pozici šéfa opery (1951-1955). V roce 1955 se ujal funkce uměleckého vedoucího a dirigenta Filmového symfonického orchestru (FISYO), kterou zastával až do roku 1983.

Tvorba

Belfín se věnoval především filmové hudbě a dirigování orchestrálních nahrávek pro filmovou produkci. S orchestrem FISYO nahrál do konce 70. let přibližně 2500 filmů různých žánrů, od celovečerních snímků po krátké filmy. Jako skladatel napsal kolem 190 filmových kompozic, specializoval se na hudbu ke krátkometrážním filmům z oblasti umění, pohádkám a večerníčkům. Mezi jeho nejznámější filmové hudby patří skladby k filmům „Jak se Franta naučil bát“ (1959), „Čarodějův učeň“ (1977) a „Pohádky tisíce a jedné noci“ (1974). Komponoval také hudbu k televizním filmům a seriálům.

Význam

Belfín patřil mezi nejvýznamnější představitele české filmové hudby druhé poloviny 20. století. Jeho práce s Filmovým symfonickým orchestrem zásadním způsobem ovlivnila zvukovou podobu československé kinematografie. V roce 1968 mu bylo uděleno vyznamenání Za vynikající práci. Po ukončení vedení FISYO v roce 1983 se věnoval nepravidelně koncertnímu dirigování a působil také jako odborný poradce ve filmu „Lev s bílou hřívou“ (1986).

Zajímavosti

Ve filmografii vystupoval také pod jinými jmény – jako Francesco Belfino nebo François Belfín. Kromě skladatelské a dirigentské činnosti se věnoval i překladům libret. Jako koncertní dirigent uvedl například Gershwinovu Rhapsody in Blue. Jeho hudební odkaz je zachován na mnoha nahrávkách vydaných společností Supraphon.

Související články

Sdílet článek