„Než skončí toto setkání, cítím morální povinnost s vámi promluvit o situaci v mé rodné Venezuele a sdělit vám smutnou zprávu, že tamní režim drží ve vězení vašeho občana. Jan Darmovzal přijel do Venezuely obdivovat přírodní krásy a už se nevrátil,“ vzala si slovo Gabriela Montero. „Chtěla bych dnešní provedení Prokofjevova Třetího klavírního koncertu věnovat Janovi. Při svém improvizačním přídavku budu myslet na jeho rodiče.“
Jako téma k improvizaci pak náhodně vybraný návštěvník koncertu zazpíval oblíbenou píseň Tomáše Garrigua Masaryka „Ach, synku, synku“, která je pro Čechy symbolem Masarykova smyslu pro ochranu demokratických hodnot. Ostatní návštěvníci se přidali, zpíval celý sál.
Janovým rodičům ani českým diplomatům se zatím nepodařilo se s Janem spojit ani zjistit podrobnosti o jeho stavu. Situace je ztížená faktem, že Česká republika nemá ve Venezuele velvyslanectví, případem se tedy zabývá velvyslanectví v kolumbijské Bogotě. Podle zpráv z listopadu by se Jan měl nacházet v podzemním vězení La Tumba (v překladu Hrobka) v Caracasu, kam venezuelský režim umisťuje politické vězně.
„Vyzývám venezuelský režim, aby propustil Jana Darmovzala, nevinného českého občana, který se neprovinil ničím jiným než dobrodružnou turistikou. Vyzývám venezuelské hudebníky, aby se ke mně připojili v tomto volání po spravedlnosti. Hudba samotná nic nemění,“ napsala dnes na svém Facebooku Gabriela Montero, která usilovně bojuje nejen za Janův šťastný návrat. Z exilu se dlouhodobě snaží upozorňovat na rozsáhlé porušování lidských práv režimem prezidenta Madura, který se nedávno znovu ujal vlády. „Nejdůležitější je prolomit mlčení,“ říká klavíristka při svých vystoupeních. V Praze se Gabriela Montero opět objeví 15. března 2025, kdy v Rudolfinu provede recitál, zastřešený tématem migrace z autoritářských režimů.
