Hana Hradilová se narodila 4. března 1943 ve Zlíně. Studovala zpěv na brněnské konzervatoři. V roce 1969 absolvovala operní zpěv na Janáčkově akademii múzických umění v Brně. Její kariéra však započala již během studií, a to v brněnské opeře a operetě. Bohatou pěveckou a technickou průpravu získala od své profesorky Libuše Lesmanové, která Hanu Hradilovou vyučovala na JAMU.
24. března 1969 onemocněly sólistky v ostravském Státním divadle, které hrály Lízu v operetě Země úsměvů od Franze Lehára, a Hana Hradilová byla pozvána na záskok. Jakožto vystudovaná operní pěvkyně ještě neměla zkušenosti s činoherním herectvím, z operetního žánru měla obavy. Ale o pár dní později, 1. dubna 1969, získala v Ostravě stálé angažmá a mluvené slovo se učila „za běhu“.
V operetním souboru Státního divadla v Ostravě se zanedlouho stala přední sólistkou. Angažmá ukončila až po více než čtyřiceti letech odchodem do důchodu. Za tu dobu měla možnost vystoupit například s Liběnou Astrovou, Vlastou Tolarovou, Helenou Riehsovou, Karlou Divákovou, Ilenou Flakovou, Ilonou Simandlovou, Petrem Millerem, Zdeňkem Růžičkou, Františkem Návratem, Jozefem Ábelem, Miroslavem Urbánkem, Janem Vyorálkem, Karlem Čepkem nebo Janem Drahovzalem.
Národní divadlo moravskoslezské na svých webových stránkách o Haně Hradilové uvedlo: „Ostrava v ní získala pěvecky i technicky výtečně vybavenou interpretku, která nádavkem vládla i fyzickou přitažlivostí, což byla pro operetu a muzikál ideální sólistická výbava.“
V roce 1975 vystupovala v operetě Netopýr Johanna Strausse mladšího. Dále účinkovala mimo jiné v operetách Ptáčník Carla Zellera, Moritze Westa a Ludwiga Helda, Noc v Benátkách Johanna Strausse mladšího, Madame Favart Jacquese Offenbacha, Alfreda Duru a Henriho Chivota, Vinobraní Oskara Nedbala, Lea Steina a Juliuse Wilhelma, Čardášová princezna Emmericha Kálmána a Lea Steina, Cikánský baron Ignaze Schnitzera a Johanna Strausse mladšího, Veselá vdova Franze Lehára a Lea Steina, Hrabě Luxemburg Franze Lehára a Lea Steina, Ohňostroj Paula Burkharda, Erika Charella a Jürga Amsteina, Hervého Mamzelle Nitouche a Hraběnka Marica Emmericha Kálmána, Juliuse Brammera a Alfreda Grünwalda.
Přestože její doménou byla opereta, jak sama řekla, nejraději hrála v muzikálech: „Mám ráda hlavně muzikály. Myslím, že je to divadlo, které má současnému diváku co říci. Každá doba má svou módu. Opereta byla na vrcholu své slávy ve třicátých letech. I ve starých českých filmech všechny naše hvězdy musely umět zpívat. Dnešním mladým divákům je bližší muzikál. Obvykle má báječnou textovou předlohu. Hudba uznávaných autorů je zárukou určité kvality. A pokud má divadlo finance, herce, když se sejde tým, který umí, pak se může objevit něco zajímavého.“
Její první zkušenost s muzikálem byla v roce 1982 role Ireny Molloyové v Hello, Dolly Jerryho Hermana a Michaela Stewarta. V roce 1992 již hrála v alternaci s Karlou Divákovu titulní roli Dolly, kterou tehdy ztvárnila Liběna Astrová. V roce 1973 získala prémii Československého literárního fondu za Magnolii v operetě Jeroma Davida Kerna a Oscara Hammersteina II Loď komediantů a za Galju v muzikálu Ilji Hylase st. Vítr, který voní.
V roce 1978 zpívala roli Sally Bowles, kterou ztvárnila například i Liza Minnelli, v muzikálu Kabaret Johna Kandera a Freda Ebba. V roce 1977 hrála Aldonzou v operetě Člověk z kraje La Mancha Mitche Leigha a Dalea Wassermana. O rok později ztvárnila v Divadle Zdeňka Nejedlého roli Marie Vargové v muzikálu Sebevražda za milion Karla Ryšavého a Karla Čejky. V roce 1979 získala roli Káči Maršálkové v muzikálu Divotvorný hrnec Freda Saidyho a Yipa Harburga. V roce 1980 účinkovala v muzikálu Město Šťastných lásek Františka Kožíka, Zdeňka Petra a Zbyška Malého. Nesmazatelně se však zapsala do paměti diváků v roce 1982 rolí Mercedes v muzikálu Hrabě Monte Cristo Michela Legranda a Jeana Cosmose. O rok později ztvárnila Annie v muzikálu Dáma s jablky Alexandera Georgijeviče Fljarkovského. V roce 1985 jsme ji mohli vidět jako Emilu v muzikálu Štěstí pro Annu Petra Millera. V roce 2003 si zahrála Bubulínu s operetě Zorba Johna Kandera a Josepha Steina.
Během ostravského angažmá účinkovala ve 126 inscenacích. Její poslední rolí byla v roce 2011 Macecha v muzikálu Mrazík. Od roku 1988 působila zhruba 25 let jako pedagožka zpěvu na ostravské konzervatoři. Učila například Evu Prnku Villámovou a Lucii Bergerovou.
Hana Hradilová zemřela náhle v neděli 14. července 2024 v Ostravě. Poslední rozloučení proběhlo v rodinném kruhu v pátek 19. července v Horní Lhotě u Luhačovic.
