Přestože byl program slavnostního závěrečného koncertu koncipován skutečně velkoryse, nastoupila jeho hlavní protagonistka Magdalena Kožená na pódium s příjemnou bezprostředností a důvěrou ve fakt, že „mí Brňané mi rozumějí“. Brněnská rodačka a jedna z našich současných nejžádanějších mezzosopranistek, která se kromě své pestrého pěveckého působení na domácích i světových, koncertních i operních scénách věnuje také propagaci české hudby a nadační činnosti na podporu českých základních uměleckých škol, patří oprávněně také k jedné z nejoceňovanějších osobností naší hudební scény.
Pro svůj písňový recitál si vybrala jako doprovod Kirilla Gersteina, amerického umělce ruského původu, jenž oplývá velmi inspirativním stylem hry, který vykrystalizoval z jeho zájmu o klasický i jazzový klavír a který je charakteristický velkou výrazovou pestrostí, intenzivní koncentrací na plasticitu úhozu a propracovaností hudebního celku. Pianista, jenž se v oblasti sólové hry koncertně představil s nejprestižnějšími světovými orchestry, se v roli doprovazeče stává vnímavým vypravěčem, jenž pěvecký part protkává klavírní dějovou linkou, aniž by ho jakkoliv zaplavil.
V podání těchto dvou inspirativních interpretů byl na koncertě představen svět písňové tvorby čtyř skladatelů, který – přestože byli její autoři současníky – rozprostřel před posluchači neutuchající možnosti tohoto hudebního žánru. Úvod koncertu patřil Leoši Janáčkovi a výběru z jeho sbírky Moravská lidová poezie v písních. Padesát tři písní s klavírním doprovodem získalo svou podobu v roce 1908 po intenzivní sběratelské činnosti, které se skladatel v 90. letech 19. století věnoval ve spolupráci s Františkem Bartošem. Leoš Janáček přistupuje k lidové písni jako k panenské hudbě, které se svými harmoniemi jen lehce dotýká, aby nechal bez poskvrny rozvinout její čistou krásu. Autentická přirozenost tak našla v první části koncertu svůj výraz v šesti písních (Stálost, Kvítí milodějné, Loučení, Obrázek milého, Tíha, Lavečka), kterýmMagdalena Kožená za doprovodu Kirilla Gersteina vytvořila svou interpretací intimní prostor v duchu skladatelova záměru – uchovala jejich kouzlo v prostém podání a lehkém náznaku.
Z moravského kulturního okruhu se pak koncert přesunul k tvorbě rakouského romantického skladatele Hugo Wolfa a jeho hudební ilustraci básní Eduarda Mörika, jednoho z nejvýznamnějších německých romantických básníků. Z padesáti tří „Mörike-Lieder“ / Písní na Mörikeho, které Hugo Wolf zkomponoval v průběhu několika měsíců v roce 1888, přinesl program výběr devíti. V nich předestřela mezzosopranistka za výrazově rozmanitého klavírního doprovodu, který nezapřel skladatelské vlivy Roberta Schumanna či Carla Loewa, doplněné o barevnost „wagnerovské harmonie“, zcela jiný obraz. Zprostředkovala v nich vášnivý vnitřní prožitek, který odrážel různorodé pocity od idylických a fantazijních představ (Nixe Binsefuß / Vodní žínka Síťonožka), protkávaných religiózními motivy (Auf ein altes Bild / Starému obrazu), přes traumatické výlevy nenaplněné lásky (u Mörikeho jí byla švýcarská kráska Maria Meyer) až po satirické obrazy (Abschied / Rozloučení).
Po přestávce, která v tomto náročném programu byla skutečnou nutností, pak pódium ovládla hudba hluboké ruské duše, naplněná nejen intenzivním lyrismem, prorostlým bolestí, ale také mýtičností. Její příběhy rozeznělo Шесть романсов / Šest písní op. 38 Sergeje Rachmaninova, jež patří ke kompozicím z jeho raného tvůrčího období, kdy byl ještě úzce provázán s rodnou zemí. Závěrečnou tečku koncertu pak představovaly Brettl-Lieder / Kabaretní písně Arnolda Schönberga, jejichž dvě řady zkomponoval skladatel za svého působení v roli korepetitora, kapelníka a skladatele na první německé kabaretní scéně v Berlíně s názvem „Überbrettl“. V Schönbergových nápaditých kompozicích, protkaných jazzovými prvky, získal Kirill Gerstein skvělý prostor rozeznít celou škálu svého klavírního umění a doplnil tak Magdalenu Koženou v jejích výrazových erupcích, podpořených její skvělou německou deklamací, kdy jako mávnutím proutku nabývala řady proměn – ať už do postavy rozpustilého satirika a bryskního vypravěče (Einfältiges lied / Prostá píseň) či šantánové zpěvačky, které z hrudi tryská bolestná zkušenost ulice (Langsamer Walzer / Pomalý valčík).
Festival Concentus Moraviae, se kterým procestovali jeho posluchači 22 inspirativních míst jižní Moravy a Vysočiny, byl tak zakončen pestrobarevným hudebním putováním, které je zavedlo ještě dál a ještě hlouběji, než všechna genia loci, a to do nejskrytějších zákoutí umělecké duše.
Concentus Moraviae: Slavnostní závěrečný koncert
středa 10. července 2024, 19:00 hodin
Besední dům, Brno
Program:
Leoš Janáček: Moravská lidová poezie v písních (výběr: Stálost, Kvítí milodějné, Loučení, Obrázek milého, Tíha, Lavečka)
Hugo Wolf: Mörike Lieder / Písně na Mörikeho (výběr: Begegnung / Setkání, Neue Liebe / Nová Láska, Nimmersatte Liebe / Nenasytná láska, Das verlassene Mägdlein / Opuštěné děvče, Wo find ich Trost / Kde nacházím útěchu, Auf ein altes Bild / Starému obrazu, Nixe Binsefuss / Vodní žínka Síťonožka, Lebe wohl / Žij blaze, Abschied / Rozloučení)
Sergej Rachmaninov: Шесть романсов / Šest písní op. 38 (Ночью в саду у меня / V mojí zahradě za noci, К ней / K ní, Маргаритки / Kopretiny, Крысолов / Krysař, Сон / Sen, Ay! / Hola!)
Arnold Schönberg – Brettl-Lieder / Kabaretní písně (Galathea, Gigrletka, Der genügsame Liebhaber / Nenáročný milenec, Einfältiges lied / Prostá píseň, Mahnung / Výstraha, Jedem das Seine / Každému, co mu patří, Langsamer Walzer / Pomalý valčík)
Účinkující:
Magdalena Kožená – mezzosoprán
Kirill Gerstein – klavír
