Mimořádné koncerty ze série Historické reflexe se odehrají v Památníku Terezín, v Senátu, v plzeňské katedrále svatého Bartoloměje, v Památníku holokaustu Romů a Sintů v Letech, na zámku v Plzni – Křimicích či v obci Klášter u Nepomuku. Tematicky se budou programy věnovat například české šlechtě a církvi za nacismu a komunismu nebo romskému holocaustu. Hudbu doplní přednášky, komponované slovo či výstavy.
„Plzeňská filharmonie má se spojením hudby a historie bohaté zkušenosti,“ řekla ředitelka Lenka Kavalová. Poprvé takový projekt připravila v roce 2015, kdy byla Plzeň Evropským hlavním městem kultury. Filharmonie už nabídla programy na téma Umělec a totalita, sto let od vzniku Československa, pořady k výročí Února 1948, k Mnichovu 1938 či k sametové revoluci roku 1989. Některé z nich vyvolaly řadu smíšených emocí u hudebníků i posluchačů. „Filharmonie v ČR se tímto tématem běžně nezabývají, ve světě ano. A protože historie je studnicí a inspirací zážitků a okamžiků, které mohou být jednak inspirativní a jednak také nepopulární až nepříjemné, je potřeba si tu historii připomínat,“ řekla Kavalová.
Sérii odstartuje 7. února v Památníku Terezín pořad Pocta Bedrníkovi, který je věnovaný hraběti Zdeňkovi Bořkovi-Dohalskému. Novinář s krycím jménem Bedrník byl významnou postavou protinacistického odboje. Po tříletém věznění na Pankráci byl 6. února 1945 převezen do Terezína a následující den popraven. Na koncertě zazní mimo jiné Nonet skladatele Rudolfa Karla, který byl rovněž vězněn na Pankráci. Nonet dokončil v den, kdy byl Bořek-Dohalský převezen do Terezína, sám Karel tam byl popraven o měsíc později. Kavalová připustila, že filharmonie zvolila nelehká témata. „Ale my se chceme těm tématům věnovat, protože pakliže si budeme schopni o nich otevřeně povídat, jsem přesvědčena o tom, že pozitivně ovlivníme přítomnost a hlavně budoucnost,“ uvedla.
Další pořady budou například na podporu obnovy zámku Zelená Hora, s nímž je spjato nejen nalezení Rukopisu zelenohorského, ale také historie tak zvaných černých baronů. „Budeme se věnovat šlechtě, jejím osudům během nacistické okupace a nasazení v odboji. Pozornost zasluhuje i koncert v Letech u Písku, kde vzniká památník připomínající romský holokaust. Z výrazných osobností připomene například plzeňského rodáka kardinála Josefa Berana,“ uvedl projektový manažer a historik Zdeněk Hazdra. Sérii uzavře v červnu 2024 koncert na podporu a připomínku osudů zámku v Křimicích v majetku šlechtického rodu Lobkowiczů, kde zazní mimo jiné Beethovenova symfonie Osudová.
