Dramaturgická linie Haydnových hudebních slavností sleduje několik směrů – jsou jimi vystoupení propagující regionální hudební památky či osobnosti, od loňska pak každý ročník prezentuje tvorbu některého z hlavních hudebních „národů“ či regionů, které spoluutvářely klasicistní hudební řeč. Letos se pozornost zaměřila na rakouskou monarchii a hudbu barokní a klasicistní Vídně.
Své místo v programu měla i tělesa působící v plzeňském kraji. Kolegium pro duchovní hudbu Klatovy spolu s orchestrem Consortium musicum pod vedením Víta Aschenbrennera uvedly 10. září v katedrále sv. Bartoloměje velkolepou kompozici Missa Sancti Henrici z roku 1696 od česko-rakouského barokního skladatele Heinricha Ignaze Franze Bibera. Zajímavým zpestřením byla prezentace mladého progresivního uskupení Zelí-Potkan Orchestra s dirigentem a skladatelem kmenového repertoáru Václavem Benjaminem Špíralem.
Návštěvníci slavností měli možnost vyslechnout i vystoupení v interpretaci staré hudby již zavedených ansámblů. V chotěšovském klášteře se představili Filip Dvořák a Jiří Sycha s energickým programem, který posluchače seznámil s díly klasicistních autorů inspirovaných uherským folklórem. Trio Ensemble Fiorello představilo 21. září v kostele sv. Prokopa v Letinech tvorbu především Haydnovu a Mozartovu, takže návštěvníci koncertu si vychutnali vídeňský klasicismus v té nejryzejší podobě. Další „dámské trio“, tentokrát ve složení Kateřina Englichová (harfa), Jitka Hosprová (viola) a Martina Kociánová (mezzosoprán), přivítalo diváky v zámku Nebílovy na Romantickém soirée s díly barokních i klasicistních autorů.
Neoklasik orchestr s dirigentem Václavem Dlaskem je poměrně nové uskupení (funguje od roku 2020). Zaměřuje se na interpretaci neoklasicistních děl a dalších moderních skladeb 20. a 21. století, které odkazují na dobové hudební styly. V kostele sv. Petra a Pavla v Liticích uvedli 16. září kompozice J. Françaixe inspirované díly Haydnovými a Mozartovými. Žena jako múza hudebníků byla ústředním motivem programu pěvkyně Lucie Rozsnyó a cembalistky Markéty Melkusové. V kostele ve Štěnovicích uvedly skladby a písně autorek jako Maria Theresia von Paradis, Marianne Auenbrugger či Marianne Martinez a díla J. Haydna o ženských hrdinkách či ženám dedikovaná. Lobkowiczký zámek v Křimicích hostil s laskavým svolením majitelů ansámbl Concerto Aventino v čele s Jakubem Kydlíčkem. Společným jmenovatelem v dílech mistrů přelomu 17. a 18. století byly tentokrát osmanské vlivy, se kterými se v době válek Habsburků s Turky setkávali i umělci.
Hammerklavier jako sólový nástroj se sólistkou Petrou Matějovou a za doprovodu orchestru Musica Florea s uměleckým vedoucím Markem Štrynclem zazněl v kostele sv. Jana Evangelisty v Blovicích a kromě děl J. N. Hummela a J. L. Dusíka pro hammerklavír, byly provedeny i tři sinfonie Karla Kohauta. Sonáty a triové sonáty od J. S. Bacha, C. Ph. E. Bacha, Františka Bendy a Jiřího Čarta v podání Jana Ostrého (flétna), Adély Štajnochrové (housle) a Moniky Knoblochové (cembalo) přenesly posluchače koncertu 30. září ze zámku Kozel na zámeček Sanssouci ke dvoru Bedřicha Velikého.
Komorní tvorba měla zastoupení v příchovickém zámku, kde Stamicovo kvarteto uvedlo kvartety Haydna, Beethovena a Schuberta. Pouze z děl Haydnových pak sestavilo svůj program Trio Unitas a svým koncertem 2. října v kostele v Řenčích tak vzdalo hold 290. výročí Mistrova narození. Ozdobou letošního ročníku bylo vystoupení Collegia 1704 na zámku v Nebílovech, kde představilo díla autorů z britských ostrovů.
Haydnovy hudební slavnosti byly a stále jsou významným regionálním festivalem. Protože se nejedná o festival multižánrový – naopak dramaturgie cílí na starou hudbu – je pro organizátory nelehkým úkolem vytvořit každý rok zajímavý program. I vzhledem k tomu, že na české hudební scéně nefiguruje až tak velký počet souborů specializujících se na poučenou interpretaci barokní a klasicistní hudby, je obdivuhodné, jak pestrý výběr koncertů dokáží pořadatelé v každém ročníku návštěvníkům nabídnout. K tomu připočtěme fakt, že prostřednictvím koncertů seznamují veřejnost s málo známými nebo běžně nedostupnými kulturními památkami a navíc dávají příležitost k prezentaci i regionálním souborům. Právě proto mají Haydnovy hudební slavnosti své stálé návštěvníky a díky koncertům v západočeské metropoli nebo zařazení studentských orchestrů získávají i posluchače nové.
