Večer otevře violoncellový koncert Edwarda Elgara, čímž vyvrcholí účast rezidenčního umělce festivalu Gautiera Capuçona. „Mám obrovskou radost, že v Praze dílo provedu právě s tímto orchestrem a Mirgou Gražinytė-Tylou,“ říká nadšeně. „Když jsme jej spolu hráli poprvé, cítil jsem mimořádné spříznění. Její dirigování je přirozené jako dýchání, melodické linie sleduje jako kdyby zpívala,“ dodává. Druhá polovina bude patřit Šesté symfonii Antona Brucknera.
„Mirga Gražinytė-Tyla patří mezi vůbec nejzajímavější a nejinspirativnější hudebníky současnosti,“ říká dramaturg Pražského jara Josef Třeštík. „Nebude to ovšem její první vystoupení – na festivalu účinkovala už v roce 2014. Tehdy znal její jméno málokdo. Dirigovala Kremeratu Balticu, Gidon Kremer ostatně sehrál podstatnou roli v její umělecké dráze,” uvádí Třeštík. Uplynulo sedm let a dirigentka se na festival vrací jako široce uznávaná osobnost klasické hudby, její tvář se objevila na titulních stranách snad všech prestižních hudebních časopisů a o jejích počinech se vedou zanícené diskuze.
„Bude to naše druhé vystoupení na festivalu, přičemž to první se uskutečnilo v roce 1994, kdy orchestr přijel se svým někdejším hudebním ředitelem, sirem Simonem Rattlem,“ říká ředitel orchestru Stephen Maddock. Právě u City of Birmingham Symphony Orchestra Rattle zahájil svou hvězdnou kariéru. „Hudba sira Edwarda Elgara stála vždy v centru repertoáru orchestru. Na vůbec prvním symfonickém koncertu orchestru sám sir Edward řídil právě svůj Violoncellový koncert,“ vysvětluje Maddock.
Litevská dirigentka Mirga Gražinytė-Tyla patří k největším uměleckým osobnostem své generace. Vítězka salcburské soutěže pro mladé dirigenty z roku 2012 je od roku 2016 hudební ředitelkou City of Birmingham Orchestra. Na Pražském jaru vystupuje s titulem Dirigentka roku 2020 prestižních německých cen Opus Klassik.
Orchestru se ujala ve svých devětadvaceti letech. Pro svět klasické hudby nejen ve Velké Británii to byla tehdy velká událost. Kritik Norman Lebrecht, známý svými provokativními komentáři, po jejím angažování napsal, že londýnské orchestry teď budou vedle CBSO vypadat „okorale a ve středním věku“. Mladá umělkyně v čele prestižního orchestru vzbuzovala velká očekávání, avšak orchestr o ní nepochyboval ani na vteřinu. V rozhovoru pro časopis Gramophone dirigentka vzpomíná, co se jí honilo hlavou, když na nabídku kývla: „Samozřejmě jsem měla radost, ale cítila jsem i zodpovědnost za to, že přebírám ty úžasné muzikanty, zodpovědnost za směřování orchestru a jeho roli ve městě.“
Nad tím, že je žena, se v Birminghamu, nikdo nepozastavoval. Ženy jsou totiž v orchestru i jeho vedení přítomné od samých začátků, tedy více než 100 let. Jako první žena svého oboru uzavřela Mirga Gražinytė-Tyla exkluzivní smlouvu s labelem Deutsche Grammophon a hned její první snímek symfonií Mieczysława Weinberga, jenž natočila spolu s CBSO, Gidonem Kremerem a komorním orchestrem Kremerata Baltica, obdržel cenu Album roku 2020 časopisu Gramophone. Richard Bratby pro tentýž časopis o umělkyni napsal: „S Mirgou Gražinytė-Tylou se při každém koncertě stane něco nečekaného a objevného… Publikum reaguje, orchestr reaguje a podobně jako předtím s Oramem a sirem Simonem Rattlem tato vzájemná důvěra vytváří prostor pro zkoumání.“
Mirga se narodila ve Vilniusu do hudební rodiny, dirigování vystudovala na Kunstuniversität v Grazu, odkud pokračovala na konzervatoře v Bologni, Lipsku a Curychu. Následovala angažmá v Heidelbergu a Bernu, dva roky řídila salcburský Landestheater. Získala také Dudamelovo stipendium u Losangeleské filharmonie, na něž navázala pozvání ke světovým orchestrům a operním domům. Vše vyústilo v angažmá u Birminghamských symfoniků. Na dotaz, jak se jí s orchestrem spolupracuje, odpověděla časopisu Gramophone, že „Orchestr je ve své otevřenosti mladý duchem. Je zvídavý, chce objevovat nový repertoár, hledat nový způsob, jak hrát známý repertoár a nové cesty, jak naplňovat svou společenskou úlohu.“ K jejím dalším snímkům u Deutsche Grammophon patří dvě alba s titulem „The British Project“, na nichž spolu s CBSO uvádí mimo jiné díla Elgara, Waltona a Brittena.
S Litevským národním symfonickým orchestrem a komorním orchestrem Kremerata Baltica pořídila snímek skladeb současné litevské autorky Raminty Šerkšnytė. V budoucnu se chce zaměřit na hudbu skladatelky Ruth Gipps a skladatele Michaela Tippetta, kteří jsou spjatí s CBSO.
K hlavním událostem stávající sezony patří její účast na festivalu v Lucernu s Mozarteum Orchestra, koncertní uvedení Janáčkovy Lišky Bystroušky s Birminghamským orchestrem v domovské Symphony Hall, v Dortmundu a hamburské Elbphilharmonii, v zimě 2022 diriguje novou inscenaci této opery v režii Barrieho Koskyho v Bavorské státní opeře. CBSO povede mj. na koncertech s violoncellisty Sheku Kanneh-Masonem a Julií Hagen, s houslistkou Patricií Kopatchinskou, uvede též Brahmsovo Německé requiem a Weinbergovy symfonie.
V září 2021 orchestr oznámil, že od dubna roku 2023 Mirgu Gražinytė-Tylu na šéfdirigentském postu vystřídá Kazuki Yamada. Litevská umělkyně zůstane hlavní hostující dirigentkou.
