Opera PLUS
  • Recenze
  • Rozhovory
  • Zprávy
  • Chystá se
  • Tanec
  • Inzerce
  • Operní panorama
  • Soutěže
  • Encyklopedie
  • O nás
  • Více
    • Album týdne
    • Čtenářský blog
    • Filmová Hudba
    • Klasika
    • Lifestyle
    • Osobnosti
    • Portréty
    • Postřehy
    • Publicistika
    • Seznamte se
    • Soudobá Hudba
    • Stará Hudba
    • Týden s Tancem
Reading: Čtenáři blogují: Jaký byl režijní záměr plzeňské Alceste?
Share
Opera PLUSOpera PLUS
Font ResizerAa
Hledat
Mobilní menu s elegantní animací
  • Recenze
  • Rozhovory
  • Zprávy
  • Chystá se
  • Tanec
  • Inzerce
  • Operní panorama
  • Soutěže
  • Encyklopedie
  • O nás
    • Album týdne
    • Čtenářský blog
    • Filmová Hudba
    • Lifestyle
    • Osobnosti
    • Portréty
    • Publicistika
    • Seznamte se
    • Soudobá Hudba
    • Stará Hudba
Přidejte se největší komunitě o klasické hudbě Přihlásit
Sleduj Nás
© Opera PLUS 2025 - Všechna práva vyhrazena
Čtenářský blogOperaRecenze

Čtenáři blogují: Jaký byl režijní záměr plzeňské Alceste?

V rámci čtenářských příspěvků nám pravidelně přicházejí delší či kratší vyjádření nadšení nebo zklamání z hudebních událostí. Již několikrát nás kontaktoval pan Russell Armitage, novozélandský divadelní producent, hudebník a ekonom, který pobývá v Čechách. Zaslal nám pohled na české operní dění z pohledu zahraničního pozorovatele. Upozorňujeme, že příspěvky čtenářů a dopisovatelů nemusí vyjadřovat stanovisko redakce.

Armitage Russell
Published: 12/02/2022
Share
4 Min Read
SHARE
Christoph Willibald Gluck: Alceste – Divadlo J. K. Tyla v Plzni (foto Martina Root)
Christoph Willibald Gluck: Alceste – Divadlo J. K. Tyla v Plzni (foto Martina Root)

Když jsem se dověděl, že se Alceste hraje v Plzni, naplánoval jsem si, že toto představení navštívím. Je to opera, kterou mám velmi rád – mimo jiné proto, že jsem se během svého studia na univerzitě ve Wellingtonu účastnil úžasného kurzu, během kterého jsem psal práci na téma „Opera a drama“. Alceste byla jedna z oper, které jsme v rámci kurzu analyzovali. Pod vedením doktora Petera Wallese jsem o ní připravoval přednášku.

Alceste má velmi jednoduchou zápletku, hudba je ušlechtilá a plná patosu a utrpení. Vzhledem k množství sborových partů v opeře se jedná téměř o oratorium. Děje obsahuje velmi málo, publikum je udržováno v napětí silou hudby a unášeno hlubokými a intenzivními emocemi. V jistém smyslu je překvapivé, že si Gluck pro svou reformu opery vybral právě toto téma. Proto jsem byl zklamán, když jsem přečetl titulek recenze plzeňské inscenace – „Gluckova Alceste v Plzni postrádá pravdivost a přirozenost“.

Ale to mě samozřejmě od návštěvy neodradilo. Po přečtení celé recenze jsem nepochopil, jak titulek souvisí s tím, co je vidět a slyšet na jevišti. Děj není složitý na porozumění – kromě toho jsou k dispozici titulky – a nejsem si jist, zda „přirozenost“ je slovo, které bych použil při popisu Alceste. Vlastně spíš naopak. Je to opera plná metafor a symbolů. Těžko říct, kde je „pravda“.

Christoph Willibald Gluck: Alceste – Divadlo J. K. Tyla v Plzni, premiéra 15. ledna 2022 (foto Martina Root)
Christoph Willibald Gluck: Alceste – Divadlo J. K. Tyla v Plzni, premiéra 15. ledna 2022 (foto Martina Root)

Představení mě pohltilo a myslím, že výprava vypadala dobře a režie byla vcelku neokázalá a přímočará. Bylo tam však několik režisérských vsuvek, které byly úplně zbytečné. Zejména jedna, která byla fatální chybou v režisérově úsudku a málem zničila vrchol opery – velká árie Alcesty, která je snad nejznámější hudbou z tohoto díla. Máme tu jeden z vrcholů opery, vznešenou velkou árii o sebeobětování, a co udělá režisér? Vidíme Alcestu, jak zvedá židle! Hospodyně uklízí! Překvapuje mě, že sólistka na něco takového vůbec přistoupila. Takový otřesný nedostatek soudnosti a vkusu na straně režiséra. Jeho jméno je Tomáš Ondřej Pilař a na stránkách plzeňské opery je zmíněn jako „jeden z nejvyhledávanějších mladých českých operních režisérů a scénografů“.

Rád bych ještě dodal, že židle zůstaly na jevišti po předchozí hromadné scéně s poddanými – ovšem ani v ní by účinkující na židlích vůbec sedět neměli! Tyto židle jsou tak naprosto zbytečným zásahem, nemluvě o tom, že působí rušivě a jsou nepotřebným nákladem!

Christoph Willibald Gluck: Alceste – Divadlo J. K. Tyla v Plzni (foto Martina Root)
Christoph Willibald Gluck: Alceste – Divadlo J. K. Tyla v Plzni (foto Martina Root)

Christoph Willibald Gluck: Alceste
Divadlo J. K. Tyla v Plzni – Velké divadlo

Inscenační tým:
Hudební nastudování: Michael Hofstetter
Režie: Tomáš Ondřej Pilař
Dramaturgie: Zbyněk Brabec
Scéna: Petr Vítek
Kostýmy: Eva Jiřikovská
Světelný design: Daniel Tesař
Videoprojekce: Lukáš Masner
Sbormistr a asistent dirigenta: Jakub Zicha
Choreografie: Martin Šinták
Asistentka režie: Jitka Ženíšková

Osoby a obsazení:
Alceste: Barbora de Nunes-Cambraia
Admeto: Philippe Castagner
Evandro, Admetův důvěrník: Marek Žihla
Ismene: Markéta Klaudová
Apollo / Apollonův velekněz: Daniel Kfelíř
Věštec / Bůh podsvětí / Hlasatel: Jan Hnyk
Eumelo: Daniel Straka
Aspasia: Ivana Bystřická

Dirigent: Michael Hofstetter
Sbor a orchestr opery DJKT

TAGGED:Alceste (Gluck)Divadlo J. K. Tyla PlzeňSEZTomáš Ondřej Pilař
Share This Article
Facebook Email Print
Share
Previous Article Janáčkova akademie múzických umění Brno (zdroj JAMU) Hudební fakulta JAMU pořádá sympozium o postavení žen (nejen) v klasické hudbě
Next Article Pavel Šnajdr, Wolfgang Heisig a Brno Contemporary Orchestra - Stroje a strojky, 2022 (foto Jan Prokopius) Posluchačsky náročný site specific koncert v podání Brno Contemporary Orchestra
2.8 9 votes
Article Rating
Odebírat
Přihlášení
Upozornit na
guest
guest
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Opera PLUSOpera PLUS
Sleduj Nás
© 2025 Opera PLUS
wpDiscuz
Vítejte zpět!

Přihlášení k účtu

Username or Email Address
Password

Zapomenuté heslo?

Not a member? Sign Up