Cenné housle byly dědictvím rodiny Davisových po dlouhá léta a předávaly se z generace na generaci. V roce 1986 se Loal Davis s manželkou a dcerou Emily stěhovali a zastavili se na noc u příbuzných v kalifornském Martinezu. Bohužel, během noci se do rodinného auta, v němž byly uloženy osobní věci celé rodiny, někdo vloupal. Housle a několik dalších hudebních nástrojů zmizely, na místě zůstaly jen injekční stříkačky. Rodina měla za to, že pachatelé byli narkomani, vše oznámili policii i pojišťovně a smířili se s tím, že jsou nástroje navždy pryč.
O třicet pět let později na ně čekalo překvapení – Emily Gastová, dcera Leola Davise, narazila na internetu na housle, které jí výrazně připomínaly nástroj jejího otce. Zaujala jí neobvyklá řezba hlavy, protože ji viděla na rodinných fotografiích. Myslela si však, že jde o jiný nástroj. Poslala proto inzerát svému otci, aby jej pobavila, jakou by mohly mít jeho ukradený nástroj cenu (prodávající požadovala 50 tisíc dolarů). Netrvalo dlouho a otec odpověděl, že jde o jeho housle.
Vzhledem k tomu, že se původní policejní zpráva a doklady o vyplacení pojistného plnění v průběhu let ztratily, nemohla policie nic dělat. Jedinou nadějí Davisovy rodiny bylo navázat kontakt s prodejkyní. Majitelka firmy By the Way Artiques Rachel Grimoldiová získala nástroj při prodeji pozůstalosti. Poté, co se dozvěděla o historii i citové hodnotě houslí, souhlasila Grimoldiová s prodejem zpět rodině za zlomek plné hodnoty – pouhých 2500 dolarů, tedy jen aby pokryla náklady, které vynaložila. „S rodinou jsem soucítila. V průběhu let nám bylo ukradeno mnoho neocenitelných a vzácných věcí,“ prohlásila.
Protože Loal Davis bydlí až v St. Louis, bude si muset na své housle ještě nějakou dobu počkat – do té doby budou uloženy u jeho dcery, která mu je plánuje přivézt hned jak to bude možné.
