Titul kantáty Domov/Heimat, kterou Ĺubica Čekovská zkomponovala na objednávku festivalu Lípa Musica a v premiéře zazněla 4. září v bazilice Všech svatých v České Lípě, odkazuje na tématiku v regionu stále velmi živou, stejnou měrou diskutovanou jako tabuizovanou, kontroverzní, emotivně citlivou.
Festival Lípa Musica letos vstupuje do svého dvacátého ročníku. Jako oficiální zahájení je sice prezentován až koncert Symfonického orchestru Českého rozhlasu s dirigentem Alexandrem Liebreichem a sólistkou Michaelou Fukačovou 11. září, sobotní vystoupení komorního sboru Martinů Voices se sbormistrem Lukášem Vasilkem nicméně k festivalovému programu nejen patří, ale možná bude koncem října, až festival skončí, reflektováno i jako jeden z jeho vrcholů.
Koncert propojil několik lokálně jedinečných aspektů. Nabídl posluchačům skladbu, jejíž vznik sám inicioval. Zvukovou podobu jí dal Pavel Haas Quartet, který převzal pro jubilejní ročník festivalu roli uměleckého garanta a rozhodl o obsazení skladby – smyčcové kvarteto plus Martinů Voices.
Téma – soužití různých etnických skupin ve společném prostoru všemi vnímaném jako „domov“ – je nadčasové, nadregionální, ale současně v místních podmínkách srozumitelné ve více vrstvách a do bytostnější hloubky. Historik Tomáš Cidlina, který se zabývá demografickou problematikou Českolipska, vytvořil libreto ve formě čtyřdílného pásma psaného volným veršem, Ľubica Čekovská v zhudebnění respektuje jeho lineární narativ.
V první části skladby je vykreslen poetický obraz mizející Šumavy, opuštěného pohraničí v milosrdném objetí lesů. Druhá, pojednána Ĺubicou Čekovskou dramaticky, se jmenuje Severní Čechy a jejím středobodem je Labe jako tepna hospodářského cvrkotu kraje. Třetí melancholická část Luž se ve sborovém partu láme v opakovaných slovech „dies ater“, „černý den“ a čtvrtá, Kus domova, je ukolébavkou krajině. Ducha tématu drží styl, neoklasika, která tvůrce nikterak neomezuje a umožňuje hudbě rychlou cestu k posluchači. Smyčcové kvarteto je vokálnímu souboru rovnocenným partnerem, zprostředkovatelem či komentátorem obsahu tam, kde slova nestačí. To je zároveň ale i úskalí díla, protože kvartetní složka je výrazně strukturotvorná a vokální zní vedle ní trochu těžkopádně.
Pavel Haas Quartet účinkoval na koncertě pouze v této – závěrečné – skladbě, většina večera náležela Martinů Voices, kteří si připravili program, do něhož bylo téma srozumění svým způsobem rovněž projektováno. Skladby Giovanniho Pierluigiho da Palestriny (Madrigaly pro smíšený sbor a cappella), Johannesa Brahmse (Tři zpěvy op. 42) a Benjamina Brittena (Te Deum in C) pocházejí z různých historických časů a liší se i kulturním zázemím, z něhož vyvěrají, jsou nicméně ukotveny v systému, který je všeobecně srozumitelný a vzhledem k dnešnímu posluchači „nadbabylonský“ (během večera jsme slyšeli italštinu, němčinu, angličtinu a češtinu). Na Brittenovu kompozici se sbor pod osobitým temporytmem gest Lukáše Vasilka odebral na kůr, na varhany v ní spoluúčinkovala Daniela Valtová Kosinová, sopránové sólo zpívala členka sboru Grazyna Biernot.
Večer byl pojednán jako „narozeninový galakoncert“, pozvání na něj přijal velvyslanec SRN a z pódia posluchače, vyzváni moderátorem, pozdravili starostka města, hejtman Libereckého kraje a ředitel Kontaktní kanceláře Svobodného státu Sasko. Přestože je stále ještě nutno dodržovat protipandemická opatření, byla bazilika Všech svatých v České Lípě plná a nutno zdůraznit, že publiku se dostalo hudebně-kulturního zážitku na nejvyšší profesionální úrovni.
