Jako choreograf pracoval v divadle v Brémách, baletní soubor vedl v Heidelbergu, v 60. letech byl sólistou baletu v Opeře v Kolíně nad Rýnem, tři roky pracoval ve Volksbühne v Berlíně a pak také ve Vídni. Pět let, do roku 2008, vedl Choreografické divadlo v Bonnu. V roce 1990 dostal cenu Berlínského divadla a cenu německých kritiků. Ještě loni představil obnovenou verzi svého představení Macbeth z roku 1988, kterou zahájil 11. července letošní festival ImPulsTanz.
Kresnikova představení se hrála i v Česku. Například před šesti lety se dávala v rámci Pražského divadelního festivalu německého jazyka jeho hra Villa Verdi, v Brně pak předvedli představení o teroristce Ulrice Meinhofové, jež Kresnik nastudoval za svého působení v Bonnu a osobně přivezl do Brna v roce 2006.
Kresnik vyvinul radikální taneční styl, vzdálený klasickému baletu, který označil za „choreografické divadlo“. Tvořil často představení s politickým kontextem. „Chtěl jsem, aby se na jeviště dostala témata vysoce politická, například válku ve Vietnamu,“ řekl.
Kresnikovo divadlo se označuje za bojovné a politicky provokativní, těla tanečníků mu sloužila k projekci politické a ekonomické krutosti, sděluje o něm kritika. Nejčastějšími tématy jeho tvorby byl fašismus, sexualita, násilí, outsideři, sebevrazi a nemocní.
