Dílo z roku 1836, objevené však až mnohem později německými expresionisty, chce HaDivadlo předvést jako naléhavou a živelnou zprávu o hrozbách pro současný svět, jako je ekologická krize a netečnost většiny společnosti. V inscenaci je zachycen motiv vzpoury utlačovaného a zneužívaného jedince i témata tvrdé práce a společenské nerovnosti.
Hrdinou Büchnerova nedokončeného textu je prostý voják, hejtmanův sluha, který se snaží podporovat svou družku Marii a jejich společné nemanželské dítě. Aby si přilepšil k hubenému žoldu, nechává si doktorem pro pokusné účely naordinovat hrachovou dietu. Uslyší vnitřní hlasy, které mu přikazují, aby nevěrnou Marii zavraždil, což také učiní.
Autor se inspiroval skutečným kriminálním případem. Reálný je také motiv hrachové diety. Experiment měl ukázat, zda by nebylo možné vyživovat vojsko i dělnictvo levněji. Výzkum ale ztroskotal, jednotvárná strava měla značně negativní dopady na zdraví, včetně halucinací.
[clanek id=“4305″]
Titulní roli Woyzecka svěřil režisér Marku Kristiánu Hochmanovi. Doktora hraje Jiří M. Valůšek, hejtmana Simona Peková, Marii Kamila Valůšková. Inscenace má podle tiskové zprávy divadla podobu expresivní mše a obrazivé básně, významnou roli hraje hudba Tomáše Vtípila, který na scéně vede šestičlennou kapelu se dvěma ženskými hlasy. Představení dotvářejí filmové záběry Martina Čiháka.
Büchnerovo drama je předlohou libreta slavné opery Albana Berga, napsané mezi lety 1914 až 1922. Berg byl osobně přítomen premiéře Büchnerovy hry ve Vídni 5. května 1914 a víceméně okamžitě začal po této zkušenosti na díle pracovat. Premiéra opery se konala 14. prosince 1925 v Berlíně a v Praze Bergova Vojcka uvedli o rok později v nastudování Otakara Ostrčila.
Stejnojmennou operu na totéž téma též napsal skladatel německý skladatel Manfred Gurlitt.
