Opuštěná budova s rozbitými okny a průčelím zalepeným plakáty, dominantní stavba na istanbulském náměstí Taksim, má ustoupit velké opeře hodné města s osmnácti miliony obyvatel. Projekt však mnozí přijímají s rozpaky.
Plán oznámil turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan 12. června. Ve světě umění to vyvolalo převážně kladnou odezvu, ale také odpor, protože budova, která bude zbourána, není nic jiného než Atatürkovo kulturní středisko, pojmenované na počest zakladatele moderního Turecka.
Všechno, co se týká dědictví po otci Turecké republiky, rozpoutává v Turecku vášně a budova Atatürkova kulturního střediska, byť je již léta opuštěná, symbolizuje laickou tradici a západní koncepci kultury spojované s Atatürkem, který zemřel v roce 1937.
Budova Atatürkova kulturního střediska, obr se skleněnou fasádou, měla od svého otevření v roce 1969 pohnutou historii. V roce 1970 ji poničil požár. Divadelní sál byl rekonstruován a otevřen až v roce 1978.
Atatürkovo kulturní středisko pak bylo po tři desetiletí centrem istanbulského kulturního života až do roku 2008, kdy bylo uzavřeno, aby mohlo být opraveno.
K rekonstrukci však už nedošlo a budova, němý svědek otřesů na turecké politické scéně, začala chátrat. Náměstí Taksim bývá často svědkem lidových protestů, jako byly v roce 2013 demonstrace proti Erdoğanovi, tehdy premiérovi, či shromáždění jeho stoupenců po nezdařeném puči v loňském roce.
„S Atatürkovým kulturním střediskem je konec, zbouráme ho, abychom dali Istanbulu novou krásnou budovu. Chceme, aby byl Istanbul kulturním centrem, jak si to zasluhuje,“ řekl prezident Erdoğan.
Uzavření Atatürkova kulturního střediska mělo výrazný dopad na istanbulský kulturní život. Opery a balety se dávají od té doby v Süreyya Operasi, překrásné budově z dvacátých let, jež je ale příliš malá na to, aby se zde mohla konat větší představení.
„Očekávali jsme odpovídající koncertní síň a oznámení prezidenta Erdoğana nás potěšilo,“ říká Yesim Gurer Oymak, ředitelka Istanbulského hudebního festivalu, který pořádá Istanbulská nadace pro kulturu a umění. „Znamená to, že by v Istanbulu mohlo hostovat stále více mezinárodních orchestrů a velkých produkcí a že by turecká tělesa mohla přicházet s představeními vyšší úrovně,“ dodává.
Kdyby se projekt realizoval, zvýšil by atraktivnost náměstí Taksim, která silně poklesla po demonstracích z roku 2013 a po sérii loňských atentátů.
Atatürkovo kulturní středisko s rovnoběžnostěnnou architekturou pro mnohé Turky symbolizuje „staré Turecko“ z doby před tím, než v roce 2002 nastoupila k moci Erdoğanova Strana spravedlnosti a rozvoje. Provládní deník Sabah o budově napsal, že je „nepříjemnou vzpomínkou“ na šedesátá léta.
Pro jiné je však Atatürkovo kulturní středisko symbolem moderní republiky založené Atatürkem, který miloval operu, a mělo by být opraveno, nikoli zbouráno.
Na náměstí Taksim se názory různí. „Tato budova je symbolem náměstí Taksim. Vzhled náměstí utrpí, nevěřím, že to tady s novým projektem bude lepší,“ soudí padesátiletá Hacer. Gürer Oynak si dokáže představit kompromis: zachovat fasádu a ostatní části budovy zcela rekonstruovat. „Atatürkovo kulturní středisko zanechalo významnou stopu v identitě tohoto města. Rád bych viděl zachované průčelí, protože je součástí naší paměti,“ říká.
Šéf istanbulské komory tureckých architektů Sami Yilmaztürk soudí, že plánované zbourání Atatürkova kulturního střediska je součástí projektu, jehož cílem je zastavit modernizaci a zničit republiku.
