V pátek 17. března 2017 byl festival zahájen prezentací práce rakouské choreografky Silke Grabinger s její skupinou mladých tanečníků SILK Fluegge. Program Disastrous byl koncipován jako krátké výňatky z inscenací, na nichž mohla choreografka ilustrovat různé přístupy k tvorbě. Jednotlivé fyzicky náročné taneční ukázky ze svého repertoáru sama uváděla komentářem. Silke Grabinger vychází ze současného tance a street dance či urban arts. Její práce je přesvědčivá, technicky propracovaná a evidentně motivuje tanečníky nejen k fyzicky náročným výkonům, ale i k silnému expresivnímu vyjádření. K připravovanému projektu Disastrous hledá i teenagery z České republiky.
Matky z oceli – naříkání bez konce
Agata Siniarska a Mădălina Dan v loňském ročníku předvedly části z připravovaného projektu. V tehdejší ukázce byly však přesvědčivější než v současné produkci.
Inscenace Matky z oceli zkoumá a rozkrývá mechanismy spojené s veřejnými a soukromými projevy emocí. Performerky představují na obrazovkách dvě entity z blízké budoucnosti, dva subjekty s umělou emocionalitou (Omnipresence a Fembot A.E.) – možná pro nás Čechy takové „čapkovsky“ předvídavé téma… V zármutku nad fiktivní ztrátou identity polského a rumunského státu vyznívá jejich marné lamento a truchlení uměle a chvílemi jednotvárně, až hloupě. Tanec či taneční vyjádření nemá vůbec prostor. Svůj projev eliminují na výdechové, hlasové a plačtivé naříkání bez konce. Mezitím vyvěšují plakátky, jména a hesla z nedávné i dávné minulosti jako jakousi politickou agitku. Škoda, že obě hezké a zajímavé ženy se nechtějí více vyjadřovat tancem, i když je patrné, že za sebou mají velké zkušenosti. Tanec či pohybový projev zřejmě nepotřebují k svému „hekání“.
Divadelní inscenace Černá zem pohltí toho, kdo odstoupí zrádně! režiséra Olivera Frljiće a zajímavého slovinského avantgardního souboru Mladinsko (byla oficiálním zahájením festivalu) byla očekávána se zvědavostí. Politicky ostře vymezený režisér, ale i choreograf Oliver Frljić, kterému údajně v Polsku hrozí soudní žaloby za nedávnou varšavskou premiéru inscenace Klątwa (Prokletí), uvedl svou drsnější práci ve Studiu Hrdinů o rozpadu Jugoslávie a vzestupu nacionalismu, s čímž – nejen inscenace – bojuje dodnes.
Sobotní maratón plný mladé tvorby
Sobotní festivalový maratón nových tvůrců, pořádaný ve Studiu ALTA, byl přehlídkou tanečních a pohybových děl různé mezinárodní provenience, která jsou ve stavu zrodu, v určité fázi vývoje. Myslím si, že ze všech předvedených čiší velká energie a tvůrčí potence. I po loňské přehlídce je to téměř to nejzajímavější – sledovat kudy a kam se mladí umělci posouvají. Jako by šlo o „tvoření v přímém přenosu“.
Snad nejslibněji vyzněla ukázka Markéty Jandové a Jitky Tůmové z pražské HAMU a skvělého hudebníka, akordeonisty Aliaksandra Yasinskiho z připravovaného projektu Ve jménu KAR. Téma ovšem není zrovna moc veselé, ale je pravdivé a intenzivní. Z knihy Vyhoštěná smrt Jiřiny Šiklové si choreografka vytahuje situace, které se dotýkají odchodu člověka, umírání a smrti i stavu po ní. Je patrné, že na inscenaci pracují profesionálové.
Určitě šťastnou kartu vytáhla Sára Arnstein v konkrétní ukázce Keep Calm (skupina Ufftenživot). Pod připravovaným projektem jsou podepsaní dramaturgyně Marta Ljubková a interpreti Ivo Sedláček, Jiří Šimek, Marie Gourdain a Marianna Slováková. Chtějí zkoumat původ Homo sapiens sapiens určitou optikou kulturní reality současnosti a dnešních dnů.
Velmi intenzivně zaujal „work in progress“ Stereopresence Cristiny Maldonado. Režisérka využívá reálné jevištní situace s projekčními plátny. Filmové sekvence reagují přesně na danou jevištní situaci. Konkrétní jednání na filmové smyčce se shoduje a doplňuje s jevištní situací, kdy například žena sedící u stolu je doslovně rozdělena – nohy má pod stolem, ale její tělo vidíme na plátně. Sice to není nová technika přenosu informací a inscenování pomocí videa, filmu, přesto se naskýtá humorná souhra různých komponentů – pohybu, dramatické situace a filmu – a určitě se kompozice blíží k povedenému závěru.
Trojice tanečníků Marta Bichiaso, Zdenka Brungot Svíteková a Sylvain Sicaud pouze ve spodním prádle objevuje určitou oscilaci a rituály spojené s přírodními živly ve svém fragmentu Hazard Zone. Pohybově zkoumají vibrace v prostoru i mezi sebou, komunikují bez doteku i pomocí jemné partneřiny.
V závěru sobotního klání se představili hosté z LOFFTu – Theater a Kulturstiftung des Freistaates Sachsen. Performeři se vítají s celou skupinou diváků, kteří se stávají spoluúčastníky jakési fiktivní demonstrace a zároveň jsou informováni o historii a možném vzniku Sionisticko-socialistické republiky Uganda.
Poslední ukázkou (A dance is a dance is a dance) a dá se říci improvizací bylo setkání Agaty Siniarske a Xenie Taniko Dwertmann. Siniarska, podobně jako v Matkách z oceli, používá stejný pohybový slovník a expresivní vyjádření se zdá chvílemi přehnané.
Třídenní festival Bazaar skončil. Po dvou předchozích ročnících je patrný vzestup nejen v organizaci, ale i v dramaturgii a v kvalitě uvedených prezentací a děl takzvaných work in progress. Nezbývá než se těšit, jakým tématem organizátoři sjednotí jeho další vydání v příštím roce. Nepochybně to bude opět téma kontroverzní.
3. ročník festivalu Bazaar
17. – 19. března 2017
Divadlo Alfred ve dvoře, Studio ALTA, Studio Hrdinů Praha
Disastrous
Choreografie: Silke Grabinger
SILK Fluegge
Psáno z představení 17. března 2017 Studio ALTA Praha
***
Matky z oceli
Koncept a performance: Mădălina Dan, Agata Siniarska
Dramaturgická asistence: Mila Pavicevic, Siegmar Zacharias
Zvuk, video, grafický design: Diego Agulló
Produkce: Art Stations Foundation by Grażyna Kulczyk
(koprodukce Konfrontacje Teatralne, Lublin / Fabrik Potsdam / Motus, produkce divadla Alfred ve dvoře)
Premiéra 8. října 2016 Poznaň
(psáno z reprízy 17. 3. 2017 Alfred ve dvoře Praha)
***
Černá zem pohltí toho, kdo odstoupí zrádně!
Režie: Oliver Frljić
Text: vznikl na základě improvizací herců
Scénografie, kostýmy, výběr hudby: Oliver Frljić
Asistent režie, choreografie: Matjaž Farič
Zvukový design: Silvo Zupančič
Světelný design: Oliver Frljić, Tomaž Štrucl
Světelný design (zájezdy): David Cvelbar
Stage manager: Urša Červ
Produkce: Mladinsko Theatre
Dramaturgie: Borut Šeparović, Tomaž Toporišič
Psáno z představení 17. března 2017 Studio Hrdinů Praha
Hrají – Primož Bezjak, Olga Grad, Uroš Kaurin / Blaž Šef, Boris Kos, Uroš Maček, Draga Potočnjak, Matej Recer, Dario Varga, Matija Vastl, Romana Šalehar (přítomna v nepřítomnosti)
***
Sobotní bazar
18. března 2017 Studio ALTA Praha
1. část 14 – 18 hodin
Hazard Zone
(work in progres)
Choreografie: Marta Bichisao, Zdenka Brungot Svíteková a Sylvain Sicaud
Keep Calm
(work in progres)
Autorský tým: Sára Arnstein, Jiří Šimek, Marianna Slováková, Štěpán Hejzlar, Ivo Sedláček, Marta Ljubková, Marie Gourdain
(koprodukce Divadlo Na Cucky / Studio ALTA / Industra Stage / Kredance / Cooltour)
Stereopresence
(work in progres)
Koncept, video art: Cristina Maldonado
Dramaturgie: Sodja Zupanc Lotker
Světelný design and média: Vladimír Burian
Produkce: JEDEFRAU.ORG, Stereopresence z. s.
Asistentka produkce: Isabela Juchniewicz
Technická podpora: Isabel Vizcaíno
Performance – Cristina Maldonado, Sodja Zupanc Lotker
2. část 18.30 – 22 hodin
Ve jménu KAR
Námět: Markéta Jandová
Choreografie a interpretace: Markéta Jandová a Jitka Tůmová
Hudba: Aliaksandr Yasinski
Sionisticko-socialistická republika Uganda: stát věcí budoucích (Založení ambasády v Praze)
Choreografie: Tami Leibovits, Dror Liberman
friendly fire
A dance is a dance is a dance
(work in progres)
Koncept a performance: Xenia Taniko Dwertmann, Agata Siniarska
