Světovou premiéru Sinfonietty Leoše Janáčka zažila Praha před devadesáti lety, 26. června 1926. Dílo, které je skladatelovým posledním orchestrálním kusem, provedla Česká filharmonie pod taktovkou legendárního Václava Talicha, společně s dalším tehdy již známým Janáčkovým dílem, Glagolskou mší.

Janáček dílo komponoval v březnu 1926 na objednávku České obce sokolské, k VIII. všesokolskému sletu. Dle vlastních slov chtěl vyjádřit „dnešního svobodného člověka, jeho sílu a odvahu.“

Fanfáry se nakonec Janáčkovi rozrostly do pětidílné symfonické skladby. Rukopis díla je rozdělen na dvě části, které se formálně liší. V Sinfoniettě je výrazně rozšířena žesťová sekce.